> Šípek Bořivoj

Umělci

Informace

NEJŽÁDANĚJŠÍ UMĚLCI

Seznam děl umělce Šípek Bořivoj

Narodil se 14. června 1949 v Praze.[1] Dětství Bořka Šípka ovlivnilo směrem k samostatnosti a odpovědnosti. Jako sedmiletý se musel vyrovnat se smrtí svého otce a o devět let později pak zemřela i jeho matka. (Oba jeho rodiče zemřeli na rakovinu.[4]) Do rodiny Roubíčkových jej přivedla jeho spolužačka (dcera pana Roubíčka) Michaela Lesařová–Roubíčková.[5] Bořkovým poručníkem se stal René Roubíček, sklářský mistr, který přispěl k tomu, že si Bořek Šípek na prahu dospělosti zvolil sklářství jako svůj obor.[p 1][6]

V roce 1968 po absolvování oboru truhlářství na Střední uměleckoprůmyslové škole na Žižkově náměstí v Praze jako devatenáctiletý emigroval se svou sestrou do Německa, kde žil do roku 1983. Zde vystudoval architekturu (v Hamburku) a zároveň s tím studoval i filosofii (ve Stuttgartu). V roce 1979 získal doktorát na Fakultě architektury na Technické univerzitě v Delfách. Hovořil pěti jazyky.[3]

V roce 1983 přesídlil do Amsterdamu. Tam založil vlastní architektonické a designové studio Aletrego.[3] V Nizozemsku se Bořek Šípek oženil s anglickou tanečnicí a choreografkou Bambi Uden. Z manželství se narodili synové Milan a Dalibor. Na počátku 80. let si Bořka Šípka vybrala v Nizozemsku italská designérská nábytkářská firma Driade jako jednoho ze svých dvorních návrhářů. Firma zajistila masivní reklamní kampaň a prodávala jeho produkty.[7] Rychle přibývaly i další významné světové firmy.[3]

V roce 1989 založil v Praze své nové umělecké studio. V Novém Boru v roce 1991 pak společně s Petrem Novotným a Liborem Fafalou založili sklářskou firmu Ajeto.[8] V roce 1990 se vrátil do Prahy, byl jmenován profesorem architektury a designu, působil na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (VŠUP), tuto činnost ukončil v roce 1998.

V roce 1992 byl jmenován radou pro architektonický rozvoj Pražského hradu,[9] dne 10. října 1993 pak byl jmenován do funkce hlavního architekta Pražského hradu,[10] kde pracoval na obnově hradních interiérů až do roku 2002. Pro přítele Václava Havla vytvořil řadu artefaktů. Stal se jediným výtvarníkem, který po Josipu Plečnikovi zasáhl do architektonické a výtvarné podoby hradních interiérů: pro reprezentativní prostory Hradu pod jeho vedením vznikly unikátní lustry a další svítidla, vázy, soubory nápojového skla, skleněné součásti nábytku a další interiérové vybavení.[3]

V roce 1999 byl jmenován profesorem architektury a designu na Univerzitě průmyslového designu ve Vídni. V roce 2004 vytvořil scénu a kostýmy pro operu Nagano. V roce 2007 vytvořil výhry pro soutěž ČT O korunu krále Karla (viz foto). V září 2008 instaloval první velkou výstavu českých umělců v čínském Pekingu. V březnu 2012 otevřel (v rámci projektu Šípek Team[p 2]) novou sklárnu v Novém Boru – Studio Anežka[11] jako jediné místo výroby svých skleněných objektů a originálního designového skla.[12] V roce 2013 vystavoval v rámci kolekce svítidel firmy Lasvit na veletrhu Salone Internazionale del Mobile v Miláně, výstavě Tortona Design Week a veletrhu Index v Dubaji.[13]

Žil v Praze a v letech 2005 až 2012 byl děkanem Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci.[14] Tady založil zcela nový studijní obor „Environmental Design“.[3]

Jeho partnerkou byla zpěvačka Leona Machálková, která mu 11. ledna 2003 v Thajsku[p 3] porodila syna Artura.[16] Od roku 2015 trpěl rakovinou slinivky a dne 13. února 2016 média oznámila jeho úmrtí.[1][2]

Narodil se 14. června 1949 v Praze.[1] Dětství Bořka Šípka ovlivnilo směrem k samostatnosti a odpovědnosti. Jako sedmiletý se musel vyrovnat se smrtí svého otce a o devět let později pak zemřela i jeho matka. (Oba jeho rodiče zemřeli na rakovinu.[4]) Do rodiny Roubíčkových jej přivedla jeho spolužačka (dcera pana Roubíčka) Michaela Lesařová–Roubíčková.[5] Bořkovým poručníkem se stal René Roubíček, sklářský mistr, který přispěl k tomu, že si Bořek Šípek na prahu dospělosti zvolil sklářství jako svůj obor.[p 1][6]


V roce 1968 po absolvování oboru truhlářství na Střední uměleckoprůmyslové škole na Žižkově náměstí v Praze jako devatenáctiletý emigroval se svou sestrou do Německa, kde žil do roku 1983. Zde vystudoval architekturu (v Hamburku) a zároveň s tím studoval i filosofii (ve Stuttgartu). V roce 1979 získal doktorát na Fakultě architektury na Technické univerzitě v Delfách. Hovořil pěti jazyky.[3]


V roce 1983 přesídlil do Amsterdamu. Tam založil vlastní architektonické a designové studio Aletrego.[3] V Nizozemsku se Bořek Šípek oženil s anglickou tanečnicí a choreografkou Bambi Uden. Z manželství se narodili synové Milan a Dalibor. Na počátku 80. let si Bořka Šípka vybrala v Nizozemsku italská designérská nábytkářská firma Driade jako jednoho ze svých dvorních návrhářů. Firma zajistila masivní reklamní kampaň a prodávala jeho produkty.[7] Rychle přibývaly i další významné světové firmy.[3]


V roce 1989 založil v Praze své nové umělecké studio. V Novém Boru v roce 1991 pak společně s Petrem Novotným a Liborem Fafalou založili sklářskou firmu Ajeto.[8] V roce 1990 se vrátil do Prahy, byl jmenován profesorem architektury a designu, působil na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (VŠUP), tuto činnost ukončil v roce 1998.


V roce 1992 byl jmenován radou pro architektonický rozvoj Pražského hradu,[9] dne 10. října 1993 pak byl jmenován do funkce hlavního architekta Pražského hradu,[10] kde pracoval na obnově hradních interiérů až do roku 2002. Pro přítele Václava Havla vytvořil řadu artefaktů. Stal se jediným výtvarníkem, který po Josipu Plečnikovi zasáhl do architektonické a výtvarné podoby hradních interiérů: pro reprezentativní prostory Hradu pod jeho vedením vznikly unikátní lustry a další svítidla, vázy, soubory nápojového skla, skleněné součásti nábytku a další interiérové vybavení.[3]


V roce 1999 byl jmenován profesorem architektury a designu na Univerzitě průmyslového designu ve Vídni. V roce 2004 vytvořil scénu a kostýmy pro operu Nagano. V roce 2007 vytvořil výhry pro soutěž ČT O korunu krále Karla (viz foto). V září 2008 instaloval první velkou výstavu českých umělců v čínském Pekingu. V březnu 2012 otevřel (v rámci projektu Šípek Team[p 2]) novou sklárnu v Novém Boru – Studio Anežka[11] jako jediné místo výroby svých skleněných objektů a originálního designového skla.[12] V roce 2013 vystavoval v rámci kolekce svítidel firmy Lasvit na veletrhu Salone Internazionale del Mobile v Miláně, výstavě Tortona Design Week a veletrhu Index v Dubaji.[13]


Žil v Praze a v letech 2005 až 2012 byl děkanem Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci.[14] Tady založil zcela nový studijní obor „Environmental Design“.[3]


Jeho partnerkou byla zpěvačka Leona Machálková, která mu 11. ledna 2003 v Thajsku[p 3] porodila syna Artura.[16] Od roku 2015 trpěl rakovinou slinivky a dne 13. února 2016 média oznámila jeho úmrtí.[1][2]

Zobrazit
Zobrazeno 1 – 3 z 3 položek
Zobrazeno 1 – 3 z 3 položek

Novus - Premium Prestashop template

Payment methods