10:08 | 1.2.2012
?TK, tum

Londýn - Auk?ní sí? Christie's bez ohledu na hospodá?ské zpomalení vyvolané krizí v eurozón? loni prodala um?lecká díla za rekordní 3,6 miliardy liber (109,8 miliardy korun). Je to o dev?t procent více než v roce 2010, informovala o tom agentura Reuters.

V p?epo?tu na dolary celková suma 5,7 miliardy dolar? sice rekordní nebyla, nicmén? oproti p?edlo?sku znamenala nár?st o 14 procent. Postarali se o to bohatí sb?ratelé, kte?í vyhledávají jedine?né um?lecké kousky jako znak svého postavení, pro ukojení svých tužeb nebo jako investici.

Christie's výsledky zve?ejnila týden p?ed tím, než v Londýn? za?ne klí?ová série prodejních akcí, která ukáže, jak si na tom v ekonomicky t?žkých ?asech stojí zájemci o um?ní z celého sv?ta.

"Jsme optimisty, co se tý?e situace na trhu v roce 2012," ?ekl výkonný ?editel Christie's Steven Murphy.

Krizový rok 2009

Na auk?ní sín? tvrd? dopadla globální ekonomická krize, která p?išla po pádu ob?í investi?ní banky Lehman Brothers v roce 2008. V roce 2009 Christie's, nejv?tší auk?ní sí? na sv?t?, prodala um?lecká díla za "pouhých" 2,1 miliardy liber, o jednu miliardu liber mén? než o rok d?íve.

Nicmén? ceny um?ní šly nahoru rychleji, než mnozí o?ekávali. Vliv na to m?li hlavn? klienti z pevninské ?íny. A tak si Christie's už p?edloni oproti roku 2009 co do hodnoty prodaného um?ní polepšila o 53 procent.

Podle jednotlivých kategorií si loni u Christie's nejlépe vedlo povále?né a sou?asné um?ní. P?íjmy z jeho prodeje stouply o 22 procent na 736 milion? liber, o 13 procent na 553 milion? liber pak vzrostly p?íjmy z prodeje asijského um?ní.

St?edov?kou kopii slavné Mony Lisy od Leonarda da Vinciho objevilo ve svých sbírkách špan?lské muzeum Prado v Madridu. Obraz vznikl ve stejné dob? jako originál a v Leonardov? ateliéru jej namaloval jeden z jeho žák?. Informaci p?inesl magazín Art Newspaper.

Na obraze je portrét výrazn? p?ipomínající Giocondu (ta vznikla v letech 1503-06), krajina v pozadí je na n?m však pokryta jakousi "patinou ?asu" - tvo?í ji šedavá skaliska.

Autor byl vždy považován za neznámého, v?d?lo se pouze, že dílo vzniklo zhruba v první ?tvrtin? 16. století.

Teprve d?kladné restaura?ní práce odhalily, že obraz vznikl v samotné Leonardov? díln?, pravd?podobn? ve stejném období, kdy italský mistr pracoval na originálu.

Odborníci nevylu?ují, že da Vinciho žák "dokumentoval" Giocondu ve stejnou dobu, kdy ji mistr maloval. A tato "soub?žná" kopie je nyní v majetku madridské galerie.

Podle Art Newspaperu vypadá kopie Giocondy podstatn? mladší. Originál Mony Lisy v Louvru kv?li ne?istot? d?lá dojem, že portrétovaná dám? musí být p?es t?icet let. Jak odhaluje ?erstv? nalezená kopie, Mona Lisa byla ale naopak "raná" dvacátnice.

"Když jsou malby zašpin?né, osoby mají tendenci vypadat starší," vysv?tlil vedoucí restaurátor v Pradu Gabriel Finaldi.

Nejstarší známá kopie Giocondy se dostala do špan?lské královské sbírky v roce 1966. Jde jednozna?n? o dvoj?e originálu. Jedna z?ejm? byla sv?dkem zrození druhé, upozornil šéf pradského odd?lení francouzského a italského malí?ství do roku 1700 Miguel Falomir.

Stav uchování madridské Mony Lisy je mnohem lepší nežli originálu, který p?itahuje davy v pa?ížském Louvru. Badatel?m to umožní studovat lépe originální obraz a mohou se pokusit dešifrovat záhady, které ji stále obklopují.

Kopie se Mona Lise podobá i velkostí: malba z muzea Prada má velikost 76x57cm, originál v Louvru 77x53cm, uvádí Art Newspaper.

Madridská Mona Lisa bude vystavena v Louvru od 21. února v rámci výstavy o Leonardov? Santa An?, aby mohli diváci oba obrazy porovnat.

Rembrandt nebyl jen geniální malí?, ale taky podnikatel, ukáže Národní galerie
Reprezentativní soubor 120 obraz? holandských mistr? 17. století v?etn? dvou originálních maleb slavného Rembrandta van Rijna bude k vid?ní ve Šternberském paláci v Praze. Krom? maleb se p?edstaví i cenné grafiky v?etn? Rembrandtova leptu s názvem Stozlatový list. Výstava s názvem Rembrandt & Co. - P?íb?hy um?ní ve století blahobytu za?ne 10. února.

Reprezentativní soubor 120 obraz? holandských mistr? 17. století v?etn? dvou originálních maleb slavného Rembrandta van Rijna bude k vid?ní ve Šternberském paláci v Praze. Krom? maleb se p?edstaví i cenné grafiky v?etn? Rembrandtova leptu s názvem Stozlatový list. Výstava s názvem Rembrandt & Co. - P?íb?hy um?ní ve století blahobytu za?ne 10. února. "Název uvádí na scénu nejznám?jšího holandského malí?e 17. století, který bude st?edobodem výstavy. Lehce ironický název 'And Company' ukazuje, že i v Rembrandtov? ateliéru vznikala díla manufakturním zp?sobem, že Rembrandt byl nejen geniálním malí?em, ale také podnikatelem, který ve své dob? produkoval velkoprodukci obraz?," ?ekl ?editel sbírky starého um?ní Národní galerie Vít Vlnas. Spole?n? s nejvýznamn?jšími holandskými díly ze sbírek NG budou uvedeny i záp?j?ky ze zahrani?í. "Nejvýznamn?jší ze zap?j?ených obraz? bude Rembrandt?v Muž v orientálním kostýmu z fondu Rijksmusea v Amsterdamu," ?ekla dnes noviná??m kurátorka výstavy Anja Šev?íková. Obraz, namalovaný v roce 1635, zachycuje stejného muže, kterého Rembrandt zpodobnil na slavném U?enci v pracovn?. "Ten je v držení pražské Národní galerie. Po staletích se tak ocitnou vedle sebe dv? díla, spojená osobami autora i modelu," uvedla kurátorka. Další unikátní dvojicí obraz? budou portréty samotného Rembrandta a jeho ženy, jak je vymalovali mistrovi žáci.

BRUSEL - Zlod?ji, kte?í p?ed více než dv?ma lety z bruselského muzea ukradli obraz známého surrealistického malí?e René Magritta, plátno vrátili p?vodnímu majiteli. Informovalo o tom Magrittovo muzeum.
Zlod?ji prý zjistili, že známý obraz Olympia nejsou schopni ani na ?erném trhu prodat, a tak se spokojili s výkupným, které za malbu vyplatila pojiš?ovací spole?nost.

Magritt?v obraz by ukraden v zá?í 2009 za pom?rn? kuriózních okolností. Dva maskovaní muži tehdy za bílého dne p?epadli malé Muzeum René Magritta, kde se v tu chvíli pohybovali jen dva návšt?vníci a ostraha, a se zbraní v ruce si malbu jednoduše odnesli. Policejní pátrání žádné výsledky nep?ineslo a obraz se vyno?il až loni.

Sami zlod?ji kontaktovali vedení muzea a nabídli, že obraz vrátí. "Dob?e pochopili, že ho prost? neprodají, protože je p?íliš známý. Ten obraz pro n? byl najednou p?ít?ž a rozhodli se ho rad?ji zbavit. Našt?stí ho nezni?ili," citoval hlavního kurátora muzea André Garitta deník Daily Telegraph.

Cena obrazu Olympia, který Magritte vytvo?il v roce 1948, se odhaduje na t?i miliony eur (asi 77 milion? korun). Zlod?ji se ale nakonec museli spokojit s jakýmsi "odškodným" ve výši 62.000 liber (asi dva miliony korun), které zaplatila spole?nost, u níž byl obraz pojišt?n.

Lidovky.cz
?TK

WASHINGTON - Housle, které byly prodány p?es auk?ní server eBay, ozna?il jejich kupec za pad?lek. Aby mu platební internetový systém PayPal vrátil peníze, musel nástroj zni?it. P?vodní majitelka nyní nemá ani údajn? vzácné housle v hodnot? 2500 dolar?, ani platbu. Spole?nost vysv?tluje sv?j postup platnými obchodními podmínkami, podle nichž musejí být veškeré pad?lky zni?eny.
Majitelka jménem Erica prodala housle kupci do Kanady; ten ovšem požadoval vrácení pen?z, protože zpochybnil pravost jejich zna?ky. Podle Eriky takový postup nebyl neobvyklý, protože na trhu s houslemi není zna?ka p?íliš d?ležitá. P?edm?ty mají ale i tak velkou um?leckou hodnotu.

Jak popsala Erica p?íb?h na serveru Regretsy.com, systém PayPal kupci oznámil, že peníze dostane zp?t jen tehdy, když zni?í nástroj zna?ky Bourguignon Maurice a zašle jako d?kaz fotografii zni?eného p?edm?tu.

Erica lítostiv? na serveru popisovala, s jakou pýchou jí kupec posílal fotku zni?ených houslí, které údajn? pamatovaly i druhou sv?tovou válku.

"Píšu sem ale proto, abych zabránila PayPal v dalších podobných na?ízeních zni?it housle ?i historické p?edm?ty, o kterých nic nev?dí. Je mimo moje chápání, pro? mi je spole?nost jednoduše nevrátila," napsala Erica.

V n?kterých zemích je vrácení pad?lku považováno za zlo?in
Jak p?ipomíná server The Huffington Post, obchodní podmínky PayPal obsahují odstavec o ni?ení p?edm?t?, které jsou pravd?podobnými pad?lky. Mluv?í spole?nosti to zd?vodnil tím, že v n?kterých zemích je vrácení pad?lku prodávajícímu považováno za zlo?in. Zárove? ale podotkl, že firma na?izuje zni?ení pravd?podobného pad?lku jen v p?ípad?, že jeho nepravost potvrdí nezávislý odborník. Podle mluv?ího spole?nosti bude p?ípad vyšet?en.

Prodejce starých houslí Andrew Hooker listu The Guardian ?ekl, že jen hlupák by koupil vzácný nástroj, aniž by na n?j nejprve zkusil hrát.

"Soucítím s poškozenou stranou, ale bylo bláznivé takhle housle nabízet," dodal Hooker.

23. prosince 2011 8:00
PRAHA - Um?leckým dílem, které se letos v ?eské republice prodalo za nejvyšší cenu, je obraz od kubistického malí?e Emila Filly Zátiší s dýmkou z roku 1934. Koncem listopadu se vydražil na spole?né aukci Galerie Kodl a auk?ní sín? Vltavín za 12 milion? korun.
V?etn? auk?ní p?irážky nový majitel za Fill?v obraz zaplatil 14,4 milionu korun. Vyvolávací cena tohoto obrazu p?itom byla zhruba polovi?ní.

"Vysokou cenu obrazu vysv?tluje zejména jeho velký formát, bezkonfliktní nám?t, suverénní malí?ské provedení a jásavá barevnost malby," vysv?tluje na stránkách serveru Art+ jeho šéfredaktor Jan Sk?ivánek. P?ed ?ty?mi lety mohli obraz vid?t i návšt?vníci velké Fillovy výstavy v Jízdárn? Pražského hradu.

Za více než milion korun bylo v letošním roce na ?eských aukcích vedle Zátiší s dýmkou vydraženo ješt? dalších dev?t Fillových obraz?.

Nejdráže prodané obrazy na aukcích v ?eské republice od roku 1990
1. František Kupka: Élévation (Výšky) IV, 22,1 mil., 2007
2. František Kupka: Zhroucení vertikál, 22 mil., 2009
3. Toyen: Spící, 20 mil., 2009
4. Oscar Kokoschka: London, Chelsea Reach, 19,5 mil., 2008
5. Emil Filla: Zátiší s lahví Cherry, 16,25 mil, 2010
6. Josef Šíma: Léda s labutí, 14,6 mil., 2008
7. František Kupka: Abstraktní kompozice, 13,4 mil., 2007
8. Toyen: Zbytek noci, 13,2 mil., 2010
9.-11. Josef ?apek: D?v?e v r?žových šatech, 12 mil., 2007
9.-11. Toyen: Smutný den, 12 mil., 2009
9.-11. Emil Filla: Zátiší s dýmkou, 12 mil., 2011
(ceny jsou v korunách bez auk?ní p?irážky)

V celkovém žeb?í?ku Fillových d?l se Zátiší s dýmkou za?adilo na druhé místo za obraz Zátiší s lahví Cherry. Tato Fillova malba z roku 1914 byla na lo?ské aukci spole?nosti Adolf Loos Apartment and Gallery vydražena za 16,25 milionu korun.

V celkovém žeb?í?ku nejdražších d?l v ?esku se již ?tvrtým rokem drží obraz od Františka Kupky Élévation (Výšky) IV, který byl vydražen za ?ástku p?esahující 22 milion? korun. Na druhé p?í?ce je pak Kupkovo další dílo - Zhroucení vertikál (22 milion?, 2009) a první trojici uzavírá obraz Spící od Toyen (20 milion?, 2009).

?TK

Své abstraktní malby z posledních sedmi let p?edstavil v komorních prostorách malé galerie v Rudolfinu ?eský výtvarník Jan Hísek, obdivovatel tvorby surrealistické malí?ky Toyen ?i Jind?icha Štyrského. Snové pestré i ?ernobílé olejové malby bude galerie hostit do 26. února. Kurátorem expozice No?ní jezdec je Petr Nedoma, výb?r d?l a pojetí jejich instalace nicmén? obstaral p?edevším sám autor.

Internetová auk?ní galerie ArtBohemia.cz nabízí ?adu drobných grafik vystavovaného um?lce, viz: http://www.artbohemia.cz/scripts/galerie.php?author=h%C3%ADsek&hnuti=0&rok_od=&rok_do=&min_cena=&orderby=1&orderdirection=ASC&search=+vybrat&nazev=&zanr=0&technika=&max_cena=

Monografie, která práv? vychází v nakladatelství Arbor vitae, objevuje rodové ko?eny um?lecké ikony dvacátého století, která sv?j východoevropský p?vod úzkostliv? tajila. Objemná, graficky vynalézavá a dokumenta?n? nabitá publikace o Andy Warholovi vznikala dvaadvacet let.
Když v roce 1969 p?ijela suita ?eských filma?? do New Yorku, aby uvedla Týden ?eskoslovenského filmu, setkali se také s Andym Warholem.
Ve výtahu se o n?m bavili ne zrovna lichotiv? - že je bílý jako mrtvola. Nenapadlo je, že by výst?ední Ameri?an mohl rozum?t ?esky.

Co trvalo 22 let
"Andy se tvá?il, jakoby nic, ale pak je potrestal. Všecky je nechal v místnosti, kde se museli t?i hodiny dívat na n?jaký pornografický film," vzpomíná ?eský emigrant, pr?kopník videoartu a po jistou dobu Warhol?v newyorský soused Woody Vašulka v knize Andy Warhol a ?eskoslovensko.

Monografie, která práv? vychází v nakladatelství Arbor vitae, objevuje rodové ko?eny um?lecké ikony dvacátého století, která sv?j východoevropský p?vod úzkostliv? tajila. Vašulka je jedním ze zhruba šesti desítek pam?tník?, jež v knize vystupují.

Objemná, graficky vynalézavá a dokumenta?n? nabitá publikace vznikala dvaadvacet let. Jejími autory jsou fotograf Rudo Prekop a grafik Michal Cihlá?.

Oba auto?i (spolu s Michalem Byckem) stáli také u zrodu Warholova muzea ve východoslovenských Medzilaborcích, které jako v?bec první na sv?t? vzniklo k poct? krále pop-artu práv? p?ed dvaceti lety. Kniha, z poloviny psaná slovensky, je tedy i p?ipomínkou tohoto výro?í.

O?i polovi?ního cizince
O tom, že Andy Warhol žil v New Yorku s ovdov?lou matkou, která se svým mužem p?išla do USA ze slovenského Podkarpatí, se životopisci zmi?ují.

Dosud nikdo však nešel dál, neptal se, jaké bylo soužití slavného syna s Júlií Warholovou, velmi zbožnou a dokonce um?lecky nadanou ženou.

Ona první ve Warholovic rodin? nap?íklad pracovala s plechovkami: b?hem hospodá?ské krize, kdy její muž jen obtížn? shán?l špatn? placené "joby", vyráb?la z plechovek od kompot? kv?tiny a prodávala je.

I když se auto?i knihy vyhýbají vlastním komentá??m, z mnoha sv?dectví vyplývá, že na Andyho Warhola m?la vliv nejen matka, ale také jí zp?ítom?ovaná "stará vlast". Možná její zásluhou mohl Warhol tak p?esn? vystihnout americký idol, protože sám byl schopen pohlížet na americkou kulturu s odstupem, o?ima polovi?ního cizince.

Matka, se kterou do konce jejího života mluvil rusínsky, mu bezd??n? poskytovala jinou, evropskou perspektivu.

Júlia Warholová se nikdy nenau?ila dob?e anglicky, za což se Andy p?ed svými p?áteli styd?l. M?l ale rád nejen její kuchyni, ale také obrázky, které malovala, nap?íklad sérii tuší kreslených ko?ek a and?l?.

Júlia Warholová nikdy neztratila konktakt s domovinou, celý život podporovala své dv? sestry a sv?j p?íbytek - syn jí vyhradil jedno patro ve svém newyorském dom? - si vyzdobila po "východ?ársku". Na zdech svaté obrázky, v koutku oltá?. Tam se ?asto modlila i s Andym, který jinak svou víru skrýval.

Warholovo tajn?stká?ství platilo i naopak: matce nedovolil chodit na své vernisáže, nikdy jí také neukázal žádný ze svých film?. "Myslel si, že by se jí nelíbily. Ani já si nemyslím, že by se jí líbily," ?íká v knize Andyho starší bratr John Warhola (p?íjmení si Andy um?lecky zkrátil). On i t?etí z bratr?, Paul Warhola, lí?í Andyho neobvykle: jako oblíbeného ?lena velmi soudržné, zbožné rodiny.

Pop-art a komunisti
Kniha Andy Warhol a ?eskoslovensko je monumentální mozaikou, do které se prý vešla jen jedna desetina toho, co Prekop s Cihlá?em posbírali a vypátrali - vedli desítky rozhovor? s Warholovými p?íbuznými, spolupracovníky nebo s jeho "stars", posbírali množství novinových výst?ižk?, dopis?, a stovky fotografií z rodinného archivu.

Auto?i také podrobn? lí?í rostoucí Warhol?v kult v ?eskoslovensku, který se na chvíli protnul s revolu?ní euforií roku 1989. Jednou z peticí, které po republice putovaly, byla podpisová akce za vznik Warholova muzea ve slovenském rodišti jeho p?edk?. Popisují také historii pražské kapely Velvet Underground Revival, pro kterou byl Andy Warhol d?ležitou inspirací.

P?estože Warholova zdrženlivost byla pov?stná, vyhledával setkání s ?echoslováky. Svou historku ?i alespo? drobný post?eh tak mohlo dát k dobru mnoho osobností: kunsthistori?ka Anna Fárová, filma?i Miloš Forman a V?ra Chytilová, um?lec Milan Knížák, fotograf Antonín Kratochvíl a nebo krasobrusla?ka Ája Vrzá?ová.

P?ímo o ?eskoslovensko se Andy Warhol patrn? nikdy nezajímal, jen jeden z bratr? si zapamatoval stru?ný, ale p?esný výrok: "Komunisti by pop-art nedovolili".

Auto?i: Magdalena ?echlovská