ArtBohemia

Link: http://life.ihned.cz/umeni-a-design/c1-54054860

Monografie, která práv? vychází v nakladatelství Arbor vitae, objevuje rodové ko?eny um?lecké ikony dvacátého století, která sv?j východoevropský p?vod úzkostliv? tajila. Objemná, graficky vynalézavá a dokumenta?n? nabitá publikace o Andy Warholovi vznikala dvaadvacet let.
Když v roce 1969 p?ijela suita ?eských filma?? do New Yorku, aby uvedla Týden ?eskoslovenského filmu, setkali se také s Andym Warholem.
Ve výtahu se o n?m bavili ne zrovna lichotiv? - že je bílý jako mrtvola. Nenapadlo je, že by výst?ední Ameri?an mohl rozum?t ?esky.

Co trvalo 22 let
"Andy se tvá?il, jakoby nic, ale pak je potrestal. Všecky je nechal v místnosti, kde se museli t?i hodiny dívat na n?jaký pornografický film," vzpomíná ?eský emigrant, pr?kopník videoartu a po jistou dobu Warhol?v newyorský soused Woody Vašulka v knize Andy Warhol a ?eskoslovensko.

Monografie, která práv? vychází v nakladatelství Arbor vitae, objevuje rodové ko?eny um?lecké ikony dvacátého století, která sv?j východoevropský p?vod úzkostliv? tajila. Vašulka je jedním ze zhruba šesti desítek pam?tník?, jež v knize vystupují.

Objemná, graficky vynalézavá a dokumenta?n? nabitá publikace vznikala dvaadvacet let. Jejími autory jsou fotograf Rudo Prekop a grafik Michal Cihlá?.

Oba auto?i (spolu s Michalem Byckem) stáli také u zrodu Warholova muzea ve východoslovenských Medzilaborcích, které jako v?bec první na sv?t? vzniklo k poct? krále pop-artu práv? p?ed dvaceti lety. Kniha, z poloviny psaná slovensky, je tedy i p?ipomínkou tohoto výro?í.

O?i polovi?ního cizince
O tom, že Andy Warhol žil v New Yorku s ovdov?lou matkou, která se svým mužem p?išla do USA ze slovenského Podkarpatí, se životopisci zmi?ují.

Dosud nikdo však nešel dál, neptal se, jaké bylo soužití slavného syna s Júlií Warholovou, velmi zbožnou a dokonce um?lecky nadanou ženou.

Ona první ve Warholovic rodin? nap?íklad pracovala s plechovkami: b?hem hospodá?ské krize, kdy její muž jen obtížn? shán?l špatn? placené "joby", vyráb?la z plechovek od kompot? kv?tiny a prodávala je.

I když se auto?i knihy vyhýbají vlastním komentá??m, z mnoha sv?dectví vyplývá, že na Andyho Warhola m?la vliv nejen matka, ale také jí zp?ítom?ovaná "stará vlast". Možná její zásluhou mohl Warhol tak p?esn? vystihnout americký idol, protože sám byl schopen pohlížet na americkou kulturu s odstupem, o?ima polovi?ního cizince.

Matka, se kterou do konce jejího života mluvil rusínsky, mu bezd??n? poskytovala jinou, evropskou perspektivu.

Júlia Warholová se nikdy nenau?ila dob?e anglicky, za což se Andy p?ed svými p?áteli styd?l. M?l ale rád nejen její kuchyni, ale také obrázky, které malovala, nap?íklad sérii tuší kreslených ko?ek a and?l?.

Júlia Warholová nikdy neztratila konktakt s domovinou, celý život podporovala své dv? sestry a sv?j p?íbytek - syn jí vyhradil jedno patro ve svém newyorském dom? - si vyzdobila po "východ?ársku". Na zdech svaté obrázky, v koutku oltá?. Tam se ?asto modlila i s Andym, který jinak svou víru skrýval.

Warholovo tajn?stká?ství platilo i naopak: matce nedovolil chodit na své vernisáže, nikdy jí také neukázal žádný ze svých film?. "Myslel si, že by se jí nelíbily. Ani já si nemyslím, že by se jí líbily," ?íká v knize Andyho starší bratr John Warhola (p?íjmení si Andy um?lecky zkrátil). On i t?etí z bratr?, Paul Warhola, lí?í Andyho neobvykle: jako oblíbeného ?lena velmi soudržné, zbožné rodiny.

Pop-art a komunisti
Kniha Andy Warhol a ?eskoslovensko je monumentální mozaikou, do které se prý vešla jen jedna desetina toho, co Prekop s Cihlá?em posbírali a vypátrali - vedli desítky rozhovor? s Warholovými p?íbuznými, spolupracovníky nebo s jeho "stars", posbírali množství novinových výst?ižk?, dopis?, a stovky fotografií z rodinného archivu.

Auto?i také podrobn? lí?í rostoucí Warhol?v kult v ?eskoslovensku, který se na chvíli protnul s revolu?ní euforií roku 1989. Jednou z peticí, které po republice putovaly, byla podpisová akce za vznik Warholova muzea ve slovenském rodišti jeho p?edk?. Popisují také historii pražské kapely Velvet Underground Revival, pro kterou byl Andy Warhol d?ležitou inspirací.

P?estože Warholova zdrženlivost byla pov?stná, vyhledával setkání s ?echoslováky. Svou historku ?i alespo? drobný post?eh tak mohlo dát k dobru mnoho osobností: kunsthistori?ka Anna Fárová, filma?i Miloš Forman a V?ra Chytilová, um?lec Milan Knížák, fotograf Antonín Kratochvíl a nebo krasobrusla?ka Ája Vrzá?ová.

P?ímo o ?eskoslovensko se Andy Warhol patrn? nikdy nezajímal, jen jeden z bratr? si zapamatoval stru?ný, ale p?esný výrok: "Komunisti by pop-art nedovolili".

Auto?i: Magdalena ?echlovská