ArtBohemia

Link: http://kultura.ihned.cz/c1-46531600-co-maloval-komunista-picasso-viden-predstavuje-nejen-angazovane-obrazy

Kultura.iHNed.cz 22. 9. 2010 17:26 (aktualizováno: 23. 9. 2010 13:16)

Ve víde?ské Albertin? vystavují práce, které Picasso maloval ze svého politického p?esv?d?ení, ale i obrazy, jež na první pohled nejsou spojitelné s komunistickou ideologií.

Pablo Picasso byl od roku 1944 až do své smrti v roce 1973 angažovaným ?lenem komunistické strany, což se odrazilo i v ?ásti jeho tvorby. Práv? na ni se zam??ila víde?ská galerie Albertina. Dnes otevírá výstavu Picasso: Mír a svoboda, která potrvá do 16. ledna.

Jedním z motiv? výstavy je proslulá Picassova holubice míru, symbol zprofanovaný na nást?nkách v socialistických zemích. Jsou tu ale i proslulé kubistické práce.

Malí??v protivále?ný tón ve své dob? nenašel mnoho uznání. Na západ? považovali tuto Picassovu tvorbu za slabou v porovnání s "nepolitickými" díly; východní zem? malí?i vy?ítaly, že netvo?í v duchu socialistického realismu.

Na poznámky "soudruh?" Picasso reagoval slovy: "Nemaloval jsem válku, protože nepat?ím k malí??m, kte?í jdou ven jako fotografové a jen kopírují, co vidí. Nemám ale pochyby o tom, že na mých obrazech je válka p?ítomna."

Práv? na pomezí dvou rozdílných pojetí - politicky nezatíženého um?ní, které požadovali západní kritici, a rigidního realismu socialistických demagog? vznikal svérázný rukopis Pabla Picassa.

Plakáty s holubicí
Víde?ská výstava, na které spolupracovala také galerie Tate Liverpool, zkoumá nejmén? známou oblast tvorby sv?toznámého um?lce. Zabývá se Picassem jako "malí?em historie" - a chronologicky sleduje díla od roku 1944 až do jeho smrti: márnice, masakr v Koreji, únos Sabinek, jakož i sérii zátiší s lidskými i zví?ecími lebkami.

Holubice míru se objevuje také na mnoha propaga?ních materiálech. Picasso navrhl plakáty pro konference míru ve Vratislavi, Pa?íži, Stockholmu, Sheffieldu a ?ím?. R?zné holubi?í varianty vytvo?il pro komunistickou stranu Francie, ale i pro jiné radikální organizace na Západ?.

Nechyb?jí ani kresby, které vytvo?il pro Komunistickou stranu Sov?tského svazu ke Stalinovým narozeninám v roce 1949 a k jeho úmrtí v roce 1953.

Um?ní i dokumenty
Výstava ve Vídni p?edstaví i díla, která nejsou p?ímo?a?e propagandistická. Nebudou chyb?t ani témata klasické mytologie (únos Sabinek) a též variace na mistrovská díla z d?jin um?ní, nap?íklad Manetovu Snídani v tráv? nebo Velázquezovo Las Meninas.

Auto?i výstavy Lynda Morrisová, Christopher Grunenberg a Christine Ekelhart-Reinwetterová nabízejí víc, než je obvyklé na p?ehlídkách výtvarného um?ní. P?edkládají i dobové komentá?e k tehdejším událostem, soukromé dopisy, ?asopisy a jiné archivní dokumenty v?etn? ?lánk? upozor?ujících na Picassovo politické zam??ení.

Picassova výstava se stala záminkou k d?kladné v?decké analýze dosud neprobádané oblasti malí?ova života. To však neznamená, že by byla málo atraktivní pro diváky, kte?í by cht?li "pouze" vid?t Picassovy obrazy.