ArtBohemia

Link: http://magazin.ceskenoviny.cz/zpravy/vincent-van-gogh-stvoril-vse-podstatne-za-pet-let/508693?mail

vydáno: 28.07.2010, 10:10 | aktualizace: 28.07.2010 10:45
Amsterodam/Praha - Škoda, že si jej mnozí pamatují jen kvůli uříznutému uchu a vybledlým reprodukcím Slunečnic ve školních učebnách. Vincent van Gogh byl opravdu neobyčejný umělec. Za pouhých pět let, ve kterých maloval, stvořil dílo ohromující svým rozsahem, originalitou i pestrostí. Obrazy rozervaného Holanďana, který bojoval s vlastními démony i světem kolem sebe, se staly inspirací pro celé malířství 20. století. Jeho Portrét doktora Gacheta figuruje v top ten nejdražších prodaných obrazů všech dob. Sám Gogh se velké slávy nedožil. Před 120 lety, 27. července 1890, se postřelil v poli poblíž Auvers-sur-Oise do hrudi a o dva dny později zemřel.

Vincent van Gogh se narodil 30. března 1853 jako druhé ze šesti dětí protestantského pastora v Zundertu v jižním Nizozemí. O čtyři roky později přišel na svět nejdůležitější člověk v jeho životě - bratr a nejbližší přítel Theo. V šestnácti Vincent náhle přerušil studia a nastoupil jako příručí ke svému strýci, který vedl v Haagu pobočku mezinárodního obchodu s uměním. Díky své práci se mladík podíval do světa, do Londýna a Paříže. Zde se také poprvé seznámil s novými malířskými trendy, hlavně s díly barbizonské školy.
Příliš vážný, nervózní a labilní muž však na cestách zažil i první vážné otřesy. Londýn opustil zničený z nešťastné lásky, vibrující Paříž jej přiměla obrátit se k bibli. Ve 22 letech se náhle rozhodl stát kazatelem a pomáhat chudým. Svým extrémním zanícením a drsným asketismem však své bližní spíše děsil. Muži se sršatému fanatikovi smáli, děti před ním utíkaly. Nakonec byl ze služeb církve propuštěn.
Po několika měsících mučivého tápání hlásil Vincent Theovi, který mezitím nastoupil u jeho bývalého zaměstnavatele v Paříži, že si našel nové poslání - umění. Ale ani tentokrát to nešlo hladce. Vincent chvíli zuřivě maloval, pak se nešťastně zamiloval do své sestřenice Kee a nakonec způsobil skandál, když si do bytu nastěhoval těhotnou a věčně opilou prostitutku Christine. Přežíval jen díky Theově finanční podpoře. A tak to mělo zůstat až do konce jeho života.

V roce 1885 nicméně van Gogh namaloval své první opravdu mistrovské dílo Jedlíci brambor. Bylo temné, realistické a neodpovídalo dobovému trendu diktovanému impresionisty, svědčilo však o autorově talentu. V listopadu téhož roku pak Vincent opustil definitivně Holandsko a přes Antverpy, kde objevil Rubensovo dílo a japonské dřevoryty, dospěl konečně do Mekky světového umění, Paříže.
Theo, který provozoval galerii na Montmartru, mu představil díla impresionistů i tvůrce samotné. Vincent se spřátelil hlavně s těmi mladšími a v té době méně slavnými - s Henrim de Toulousem-Lautrecem, Paulem Gauginem a dalšími. Pod jejich vlivem se Goghova paleta projasnila. Začal volně experimentovat s malířskými technikami, barvami, zátišími, autoportréty a krajinami. K idyle měl ale jeho život daleko. Trpěl nouzí a někdy i hladem, neprodal jediný obraz. Pronásledovaly jej halucinace a myšlenky na smrt. Aby jim unikl, maloval jako o závod.

Stále navíc marně toužil vytvořit jakési společenství spřízněných duší, které dříve hledal v církvi. Útočiště však nenašel ani mezi umělci. Svého přítele Gaugina, který za ním přijel malovat do Provence, napadl van Gogh v prosinci 1888 po prudkých sporech s břitvou v ruce a nakonec si v záchvatu uřízl část levého ucha. Po pár měsících bezuzdného pití putoval v květnu 1889 dobrovolně do psychiatrického ústavu v Saint-Rémy. V klidu a tichu svého pokoje, později i okolní zahrady a krajiny vytvořil během následujícího roku na 150 vrcholných pláten. Přísný řád kliniky načas navrátil klid i do jeho života. Začaly se ozývat první nadšené ohlasy na jeho díla, posílaná Theovi do Paříže a vystavovaná na Salonu nezávislých.

Vše se zdálo být v pořádku i v květnu 1890, kdy Vincent opustil brány ústavu a přestěhoval se do Auvers-sur-Oise u Paříže. Několik měsíců celkem šťastně tvořil poblíž oblíbeného bratra, v symbióze s krajinou. Věrný Theo po něm pojmenoval i svého novorozeného syna. Po několika měsících se však Vincentovy noční můry naplno vrátily a následovala už jen osudná procházka do polí. Vincent van Gogh zemřel ve věku pouhých 37 let a čtyř měsíců.
Autor: ČTK
www.ctk.cz
Zpět