ArtBohemia

Link: http://www.ceskenoviny.cz/index_view.php?id=346392

vydáno: 26.11.2008, 10:22 | aktualizace: 26.11.2008 10:40

Praha - Dokument o sv?toznámém malí?i Františku Kupkovi, který je podle tv?rc? prvním vzniklým v ?echách, bude mít pražskou premiéru 8. prosince v žižkovském kin? Aero. P?lhodinový snímek nazvaný František Kupka, symfonik barev a malí? kosmu nato?ila Daniela Gébová.

Rodák z Orlických hor se stal jedním z nejvýznamn?jších sv?tových malí?? minulého století, pat?í mezi pr?kopníky abstraktní malby. Film Daniely Gébové zachycuje všechny jevy a vlivy, které na Františka Kupku po dobu jeho neklidné, stále hledající cesty ovlivn?né krajem jeho d?tství, spiritismem, theosofií a setkáními v Pa?íži p?sobily.

Gébová by ráda v budoucnu získala sponzory a nato?ila i celove?erní film o Kupkovi. Chce také pátrat po dokumentech o Kupkovi v pa?ížských filmových archivech. Do role Kupky ve svém filmu obsadila herce Martina Myši?ku a Miloše Sku?ka, komentá? namluvil Vladimír Dlouhý.

Producentem filmu o Kupkovi je Královéhradecký kraj a francouzskou premiéru m?l 23. ?íjna na Dnech Královéhradeckého kraje v Pa?íži v rámci oslav 90. výro?í vzniku samostatného ?eskoslovenska. Snímek vznikl za podpory Evropské unie a bude sou?ástí propagace kraje v Bruselu p?i p?edsednictví ?eska EU.

Podle režisérky je v?bec prvním dokumentem v ?eské republice v?novaným sv?tov? uznávanému malí?i. Dosud nebyl ani ve Francii nato?en film o zakladatelích abstraktního um?ní, jako jsou Kupka, Mondrian, Malevi? ?i Kandinskij, ?íká Gébová.

V Kupkových rodných východních ?echách se v ?íjnu konalo sympozium v?nované jeho dílu i životu. Kupka (1871 až 1957) byl velkým vlastencem, za první sv?tové války se zapojil do organizování ?eských legií. Byl virtuozním malí?em a kreslí?em, úsp?šn? pracoval na zakázkách i ve volné tvorb?, nikdy se však nespokojil s dokonalým zaznamenáváním reáln? vid?ného. Celou dobu v?d?l, že se bude v?novat abstrakci.

V ?eských zemích musel Kupka ?ekat na uznání až tém?? do konce 20. století. Po první sv?tové válce byl sice jmenován profesorem na Akademii výtvarných um?ní, jeho dílo však odborné kruhy nep?ijaly p?íliš v?ele. Proto se vrátil do Pa?íže, kde vyu?oval ?eské stipendisty. Sv?tové galerie se o opomenutého klasika moderny za?aly zajímat od 50. let.

Autor: ?TK