ArtBohemia

Link: http://www.lidovky.cz/tiche-bitvy-o-hlavu-statu-0yp-/ln_noviny.asp?c=A080209_000075_ln_noviny_sko&klic=223865&mes=080209_0

9. února 2008

Zdánliv? jen nepatrné a všedn? každodenní jsou poštovní známky. Zv???ují-li však prezidenty, mohou jejich p?íb?hy leckdy znít jako detektivky. Za portrétem na dopisech se ?asto skrývá podivuhodná historie.

Krom? Emila Háchy, který ?eskoslovenskému státu „prezidentoval“ jen 105 dní, dostalo se zatím všem ?eskoslovenským a ?eským prezident?m pocty ozdobit svým portrétem poštovní známky. Je to samoz?ejm? vždy i pro výtvarníky a rytce zakázka velmi prestižní, proto o možnost zobrazit prezidenta na známce n?kte?í i tvrd? bojovali. A p?ední výtvarníci a kunsthistorici také vždy zasedali v um?lecké komisi známkové tvorby, poradním sboru vydavatele známek.

Každá hlava státu ke své výsad? p?istupovala - podle naturelu a podle doby, v níž ú?adovala - po svém. N?kte?í prezidenti si svou nejrozší?en?jší podobenku pe?liv? „vychytávali“, jiní dávali najevo, že o to, vid?t denn? své tvá?e na známkách, p?íliš nestojí.

„Tomáš Garrigue Masaryk založil nejen instituci ?eskoslovenských prezident?, ale také je zakladatelsky spojen s poštovními známkami, které je zobrazují,“ ?íká emisa? Rudolf Fischer, dlouholetý vedoucí odd?lení známkové tvorby n?kdejšího ministerstva spoj?.

P?ipomíná, že známky s TGM kolovaly na dopisech ve dvaceti r?zných podobách, což se pak žádnému dalšímu prezidentovi už nepoda?ilo. „Tradici prezidentských miniportrét? založil Max Švabinský s rytci Eduardem Karlem, Jaroslavem Goldschmiedem, Karlem Seizingerem, Bohumilem Heinzem a Jind?ichem Schmidtem. Se Schmidtem pracoval také Karel Svolinský, k výro?í TGM vytvo?il známku podle p?edlohy Albína Brunovského rytec Miloš Ondrá?ek, další vytvo?ili i Old?ich Kulhánek a Bed?ich Housa.“

Druhý ?eskoslovenský prezident Edvard Beneš prý p?vodn? své zpodobn?ní na známce odmítal, nakonec se ale pod?ídil. P?edlohou pro „jeho“ známku se stal fotografický portrét z ateliéru Langhans, který zpracoval rytec Bohumil Heinz. Další benešovské známky navrhli ale také Max Švabinský nebo Karel Svolinský...

Na rozdíl od Beneše, první „d?lnický“ prezident Klement Gottwald se ke svému otisku na známkách nadšen? hlásil. „Ješt? jako pouhého ?e?níka a politika jej podle kresby Maria Strettiho vyryl Jind?ich Schmidt. Jako prezident však Gottwald cht?l za portrétistu Maxe Švabinského, který zv??nil už p?edchozí prezidenty. Švabinský se neodvážil odmítnout, když si Gottwald vynutil návšt?vy v jeho ateliéru, ale nelíbilo se mu, že po Masarykovi a Benešovi je prezidentem práv? tento pán a že by ho m?l navíc portrétovat. Proto nakreslil hlavu tak znateln? nesympatickou, že jeho návrh známky nebyl p?ijat,“ vysv?tluje Rudolf Fischer. Rytec Schmidt tedy musel vzít zavd?k oficiální fotografií Klementa Gottwalda a prezidentské známky pak z?staly na dlouho jeho doménou. „Naposledy byl Gottwald p?ipomenut na známce navržené Old?ichem Pošmourným podle sochy od Rudolfa Svobody. Rytcem byl tehdy Bed?ich Housa.“

To „lidový prezident“ Antonín Zápotocký se o prezidentskou známku prý p?íliš nezajímal. Návrh na ni vytvo?il Jaroslav Poš; k n?mu se pak autorsky p?ipojil Albín Brunovský s rytcem Ondrá?kem . „To už ale nebyla prezidentská

UVNIT? RELAX a SPORT známka, ale pozoruhodný Zápotockého portrét k narozeninám,“ dopl?uje informace emisa? Fischer. Krasavec mezi prezidenty, Antonín Novotný, m?l o poštovní známky trvalý zájem.

Nechával se podrobn? informovat o postupu práce a jejich vydání osobn? ovliv?oval. „Portréty vyryl op?t prosazovaný Schmidt a pozd?ji Housa, v?etn? p?íležitostného aršíku, který se sice nedo?kal vydání, ale Novotný na jeho emisi trval až do poslední chvíle svého jedenáctiletého panování,“ p?ipomíná Rudolf Fischer. Vzpomíná také, jak p?edposlední v ?ad? komunistických prezident? Ludvík Svoboda žádal, aby byl na známce zobrazen v generálské uniform?: „Aršík, p?ipravený ke Svobodovým osmdesátinám, ale normaliza?ní aparát zakázal. Vyšel jiný, generálský, oklešt?ný o prezidentské atributy.“

„Vyrytá smute?ní známka rovn?ž nevyšla. Poslední známkový portrét Ludvíka Svobody je dílem rytce Ladislava Jirky, který jej vytvo?il podle onoho zakázaného aršíku,“ dodává Rudolf Fischer.

Ztvárnit prvního Slováka v roli prezidenta republiky si kategoricky vynutil politicky angažovaný rytec Josef Her?ík, mimochodem jediný ?len komunistické strany mezi všemi rytci známek. Usiloval o to p?esto, že známku s portrétem Gustáva Husáka už m?l vyrytou Jind?ich Schmidt. „Her?ík?v p?íliš fotograficky pojatý portrét Husáka se však moc nepovedl, nevyzn?l p?ízniv?. Dalším portrétem byli proto pov??eni Rostislav Van?k a rytec Ladislav Jirka.“

Zm?nil se režim a v p?ekotné revolu?ní atmosfé?e nastala pot?eba rychle vym?nit prezidenta nejen na Hrad?, ale také na známkách. Návrh výplatní známky podle fotografie Václava Havla vytvo?il rytec Miloš Ondrá?ek (který se vzdal honorá?e ve prosp?ch odd?lení d?tské onkologie nemocnice v Motole). Václava Havla najdeme i na aršíku k jeho 60. narozeninám (podle návrhu Jana Solpery vyryl Václav Fajt) ?i na portrétu podle Ji?ího Rathouského v rytin? Miloše Ondrá?ka.

Vznik známky, na níž m?l být po létech op?t svobodn? zvolený prezident, ale zdaleka nebyl jednoduchý, jak dosv?d?uje Rudolf Fischer: „Vydání provázely zákulisní, prestižní vášn? - takové nebyly zaznamenány u žádné z p?edcházejících emisí ?eskoslovenských prezident?.“ Tým Václava Havla m?l na p?ípravu známky velmi krátký ?as a sám budoucí prezident jen pár minut na to, aby t?sn? p?ed odjezdem na svou volbu narychlo p?ehlédl liniové rozkresby známky s otiskem její rytiny a podepsal, že s ní souhlasí. To jeho nástupce Václav Klaus si už podobu „své“ známky mohl rozvážit s v?tším soust?ed?ním. „Dlouho pe?liv? rozmýšlel, m?nil, osobn? vybíral, p?ed jejím schválením výsledek náležit? ovlivnil,“ dosv?d?uje Rudolf Fischer a tvrdí, že Klausova známková podobizna pat?í - zásluhou precizního portrétisty Old?icha Kulhánka ve spojení s rytcem Milošem Ondrá?kem - k nejpozoruhodn?jším ze všech poštovních cenin s prezidenty.

MARTA ŠVAGROVÁ