SbírkarodinyLowry je nejv?t?í sbírkou ?esk?ch plakát? v?zahrani?í. ?V?t?í sbírku má pouze na?e muzeum a muzeum v?Plzni,“ ?íká Petr ?tembera z?pra?ského Um?leckopr?myslového muzea, kter? pomáhal nizozemskou v?stavu p?ipravovat a napsal text k?bro?u?e o v?stav?. ?P?edstavuje se tady ?pi?ka ?eské plakátové tvorby. Chybí snad jedin? Mucha,“ dodává ?tembera.

Nicholas Lowry je ?editelem amerického auk?ního domu Swann Galleries v?New Yorku, kter? se specializuje na tisky,fotografie, knihy a plakáty. Spole?n? se sv?m otcem Georgem, kter? je majitelem uvedené galerie, sbírá p?edvále?né ?eské reklamní plakáty ji? více ne? dvacet let. V?sou?asné dob? jejich sbírka ?ítá p?es 1000 exemplá??.

"Pro? sbíráme práv? ?eské plakáty? M?j otec se narodil v?Praze, já jsem tam taky strávil n?kolik let a k??eské republice máme siln? vztah," vysv?tluje Nicholas Lowry. "Obdivujeme ?eské kulturní d?dictví a na?e sbírka plakát? odrá?í bohat? kulturní a hospodá?sk? rozvoj v?této zemi p?ed druhou sv?tovou válkou.“

DJ Radia 1

Po roce 1990 strávil Nicholas Lowry ?ty?i roky v?Praze jako u?itel anglického jazyka a jako DJ na Rádiu 1 a v?klubu Bunkr. V?Praze se také seznámil s?kurátorem plakát? z?Um?leckopr?myslového muzea Petrem ?temberou, se kter?m spolupracuje dodnes. V Praze také propadl vá?ni sbírat ?eské? plakáty. ?Jsem z?rodiny knihkupc? a antikvarist?, a tak jsem m?l odjak?iva k?plakát?m velmi blízko,“ vysv?tluje Lowry.

V?stava v?Hoornu p?edstavuje první p?íle?itost p?edvedení sbírky v?takovém rozsahu ve?ejnosti. ?Doma nemáme tolik místa a v?t?ina plakát? je uskladn?na v?ruli?kách“, ?íká George Lowry. ?Velmi nás t??í, ?e je te? m??eme ukázat ve?ejnosti.“ Acht?liby p?edvést svoji sbírku i v??eské republice? ?Kdyby byl zájem a na?el se vhodn? prostor, pro? ne, velmi rádi.“ ?íká George Lowry.

Art deco i kubismus

V?stava v?Affiche Museum, které se zam??uje v?hradn? na v?stavy plakát?, je vytvo?ena kurátorsk?m v?b?rem Ivety Stanislavové a p?edstavuje zásadní tvorbuv?znamn?ch?esk?ch um?lc? v?období let 1890-1938. P?edstavují se zde malí?i, kte?í ji? od konce 19. století vytvá?eli plakáty k?v?stavám a kulturním p?edstavením, jako nap?íklad Vojt?ch Hynais, Arno?t Hofbauer, Lud?k Marold, Franti?ek Kysela ?i Josef Váchal. Silné zastoupení mají plakáty ve stylu secese a art deco, ale je zde p?edstaven nap?íklad i kubismus v dílech Jana Zrzavého, Václava ?pály nebo Ji?ího Krohy.

Nep?ehlédnutelnou ?ást sbírky tvo?í reklamní plakáty z?dvacát?ch a t?icát?ch let minulého století. Tak jak od dvacát?ch let s?rozvojem pr?myslu v??esk?ch zemích rostl zájem o novinky? v?eho druhu, rostl zájem i pot?eba? jejich propagace formou plakát?. Ke slovu se dostávali reklamní profesionálové, kte?í pomalu za?ali v?tomto oboru nahrazovat malí?e. Nejv?razn?j?í osobností plakátové tvorby tohoto období? byli Vilém Rotter, Emil Weiss nebo Zden?k Rykr. T?icátá léta potom p?edstavovala opravdovou zlatou éru typografie a jsou na v?stav? zastoupena nap?íklad díly Ladislava Sutnara nebo Franti?ka Muziky.

Pro? chybí Mucha?

?Za prvé, Mucha je moc drah?,“ vysv?tluje Nicholas Lowry se smíchem. ?Ten prav? d?vod ale je, ?e chceme, aby na?e sbírka byla ryze ?eská. Alfons Mucha je sv?tov? um?lec, mo?ná v?zahrani?í nejznám?j?í z??esk?ch um?lc?, ale a?koliv ?eského p?vodu, ?il a tvo?il ve Francii, a tak je i ve sv?t? vnímán.

V?stava ?esk?ch plakát? v?Affiche Museum v?Hoornu, kterou zahájil 25. b?ezna velvyslanec ?eské republiky v?Nizozemí Jaroslav Horák, potrvá do 16. ?ervna.

Galerista p?ed rokemobrazdra?il s v?domím, ?e památkou není. "Vydra?itel je o celé v?ci pr?b??n? informován. Víc médiím sd?lovat nebudeme," ?ekl Vladimír Leke?, jednatel spole?nosti Adolf Loos apartment and Gallery, která obraz dra?ila. Pozastavuje se nad tím, ?e ?esk? stát m??e navrhovat dílo prohlásit kulturní památkou na základ? zákona z roku 1987 "bez souhlasu majitele a bez náhrady". "Myslím, ?e tato situace je srovnatelná tak s KLDR. Toto absurdum není nikde ve sv?t?," míní galerista.

Leke? ji? d?íve ?ekl, ?e vydra?itel Kupkova díla má v úmyslu zap?j?it obraz dlouhodob? do víde?ského Belvedere. "V?voz obrazu by zpropagoval ?eské um?ní a dílo Franti?ka Kupky v zahrani?í, pomohlo by to trhu s um?ním v ?R," uvedl. Také uvád?l, ?e v opa?ném p?ípad? by vydra?itel o obraz mohl ztratit zájem,aukceby tím mohla b?t zma?ena aauk?nísí? by po státu mohla vy?adovat náhradu ?kody.

Ministerstvo: Co je mailem, neplatí

I samo ministerstvo uvádí, ?e situaci zkomplikoval Národní památkov? ústav (NP?) svou odpov?dí na Leke??v dotaz p?ed aukcí, kdy mu sd?lil, ?e obraz památkou není. Podle ministerstva byla informace poskytnutá referentkou NP? "neúplná a zavád?jící", ale proto?e byla zaslána mailem, ne?lo pr? o oficiální ú?ední rozhodnutí.

Po aukci ale stát ?íká, ?e obraz byl památkou prohlá?en v rámci souboru d?l v kv?tnu 1997. Galerista proto ?ádal o sejmutí památkové ochrany, ?emu? stát nevyhov?l - definitivní verdikt padl v lednu. Obraz byl sou?ástí Waldesovy sbírky, kterou stát navrhl v roce 1997, kdy? ji vracel v restituci, prohlásit jako celek za památku. Takto prohlá?ena byla ale jen ?ást, restituent se odvolal, a rozhodnutí proto nenabylo právní moci. Tehdy se toti? stát s restituentem dohodl na odkoupení n?kolika d?l a spor nepokra?oval. Podle n?kter?ch odborník? nepokra?ovalo ani prohla?ování d?l mimo kolekci vykoupenou pro NG za památku, tedy i obrazu Tvar modré.

V?paláci Kinsk?ch se dnes nachází stálá expozice um?ní antiky a orientu a konají se v n?m v?stavy zejména kresby a grafiky, jejich? sbírka v paláci sídlí. D?vodem omezení dostupnosti je podle vedení Národnígalerie relativn? nízká náv?t?vnost paláce Kinsk?ch. Orientální um?ní bylo d?íve léta nazámkuve Zbraslavi, kter? ale musela NG opustit. Národní galerie bude pr? sledovat, jak se uzav?ení ?ásti paláce projeví na úsporách.

Pokud se vytvo?í dostate?ná rezerva, mohl by se cel? objekt na podzim zase otev?ít. K dal?ím úsporám na provozních nákladech by podle vedení NG mohlo vést p?emíst?ní n?kter?ch sbírek. Jasné je v?ak zatím jen to, o ?em se dlouho mluvilo - tedy p?esun gotického um?ní z Ane?ského klá?tera do Salmovského paláce na Pra?ském hrad?. V Ane?ském klá?te?e by pak m?la najít novésídlostálá expozice um?ní 19. století, která opustila p?ed rokem klá?ter sv. Ji?í na Hrad?.

Jedna ze sekcí v?stavy se sna?í lehce provokativním zp?sobem p?iblí?it, jak se v?klad popisované historické scény m??e "p?eklopit" do úpln? jiné události. V?stava nazvaná Sv?tchceb?t klamán potrvá do 5. kv?tna.

"V?stava vznikla k mezioborovému sympoziu, je? se koná v rámci Smetanovsk?ch dn? v Plzni. Její auto?i zpracovali nám?t ve t?ech tematick?ch kapitolách," uvedl ?editel Západo?eskégalerieRoman Musil.

Vd??n? zdroj mystifikace: Rukopisy

První oddíl se v?nuje problematice Rukopis? královédvorského a zelenohorského a jejich obrazovému doprovodu. "Téma Rukopis? se za?adilo do stálého repertoáru historického malí?ství od 40. let 19. století. Dobov? názor odpovídající p?edstavám romantického historismu reprezentuje list Vojt?cha Hellicha Záboj a Slavoj z litografického alba Vyobrazení z ?esk?ch d?j?," uvedli auto?i v?stavy Eva Bendová a Vít Vlnas.

Celkové ilustra?ní zpracování Rukopis? se stalo velkou v?zvou v 50. letech, expozice tak p?edstavuje ilustrace k Rukopisu královédvorskému Josefa Mánesa z roku 1857. K vid?ní jsou ale nap?íklad i sochy od Václava Levého, Josefa Václava Myslbeka a dal?í.

Monumentální zpracování látky Rukopis? pak reprezentuje dosud nevystaven? velk? akademicky formulovan? kartón V?jev z bitvy pod Hrubou Skálou z roku 1895, vytvo?en? z?ejm? Karlem Vít?zslavem Ma?kem.

Dosud nevystavené Maroldovy skici

Druh? oddíl je v?nován zábavnímu sv?tu 19. století, auto?i se v n?m zab?vají dobov?mi strategiemi obrazového klamu a ?isté obrazové iluze prost?ednictvím panoramat, ale i fotografie a filmu.

Divák uvidí nap?íklad dosud nevystavenou ?adu 13 skic k panoramatu Bitvy u Lipan Lu?ka Marolda. T?etí ?ást v?stavy nazvaná D?jiny jinak se zab?váliterárnímia historick?mi konvencemi ?tení zobrazeného p?íb?hu.

Zrzavého obraz Benátky I. je jednou z nejvýznamn?jšíchpracítohoto malí?e, kterým se v n?m vyrovnal se svým oblíbeným m?stem. Považoval ho za tak významný, že v roce 1965 vytvo?il novou verzi. Obraz byl mnohokrát vystavován a reprodukován, poprvé ho autor p?edstavil v roce 1930 práv? v Benátkách, o deset let pozd?ji byl za?azen na jeho výstavu v Obecním dom?. V roce 1963 byl sou?ástí jeho retrospektivy vPraze, Brn? a Bratislav?. Auk?ní rekord Zrzavého ?iní 10,5 milionu, za které se v roce 2009 prodal obraz Hornatá krajina. S p?irážkou kupec zaplatil 12,4 milionu korun.

Škrétu stát necht?l, kupec ho má za 5 milion?

P?ekvapením úvodu aukce byla dražba oleje Antonína Procházky (1882-1945) s názvem Mužská hlava. Po boji dražitel? v sále i na telefonu vzrostla jeho cena z p?vodních 3,2 milion? na osm milion? korun.

Aukci uspo?ádala v Topi?ov? salonu spole?nost 1. Art Consulting Brno - Praha. Nabídla na ní i další atraktivní díla. První vyvolávanou položkou byl olej na plátn? zakladatele slávy ?eského baroka Karla Škréty (1610-1674) nazvaný Sv. Václav vykupuje pohanské d?ti. Podle majitele auk?ní sín? Ji?ího Rybá?e neprojevilo ministerstvo kultury p?ed p?l rokem zájem o p?ednostnínákuptéto lunety ze zámecké obrazárny M?lník z majetku Lobkovic?. Rozm?rné plátno bylo vydraženo za vyvolávací cenu p?ti milion? korun.

Za 265 250 liber (7,8 milionu korun) se vauk?nísíni Sotheby's vydražil obraz ?eského malí?e Josefa?apka. Na p?ední stran? oboustranného ?apkova obrazu je olejomalba Kubistická krajina, zatímco na rubu je malba ženy nazvaná Rozjímání.

Obraz m?l odhadní cenu 80 tisíc až 120 tisíc liber. Prodávali jej potomci ?eského spisovatele Emila Synka, který jej koupil za?átkem 30. let v Praze. Synek koncem 30. let z ?eskoslovenska emigroval.

Kupka za p?l milion korun, Picasso za 846 milion?

Mezi 444 um?leckými díly, které se ve st?edu v Sotheby's v rámci dražby impresionistického a moderního um?ní prodávají, byl i obraz Františka Kupky Le Bois (Les) z roku 1907, který si našel kupce za 16 875 liber (496 000 korun). I tento nevelký kvaš p?ekonal odhadní cenu, která ?inila 8000 až 12 000 liber.

B?hem hlavní ?ásti aukce impresionistického a moderního um?ní se v Sotheby's v úterý ve?er prodala díla celkem za 104 milion? liber (p?es t?i miliardy korun).

Hv?zdou ve?era byl obraz Pabla Picassa Sedící žena uokna, který si našel kupce za 28,6 milionu liber (tak?ka 846 milion? korun). Dnes dosáhly nejvyšších cen zimní krajina Camillea Pissarra, která se prodala za 634 850 liber a obraz Velká kytice Marka Chagalla (601 250 liber).

Výstava s názvem Božská hra se uskute?ní osm desítekletpo p?ehlídce, kterou Zrzavý v Ostrav? m?l a která byla i impulsem v jeho další práci.

Výstava za?ne v ostravském Dom? um?ní 12. prosince, p?ipravili ji kuráto?i Lenka Bydžovská, Vojt?ch Lahoda, Zuzana Novotná a Karel Srp.

Jan Zrzavý (1890 až 1977) pat?í k nejd?ležit?jším osobnostem ?eského um?ní 20. století. Jeho bohatá a r?znorodá tvorba obsáhla t?i ?tvrtiny století, p?esto podle odborník? v ?ase neztrácela nap?tí, soust?ed?ní ?i neustále se vyvíjející výraz. Výstava je rozd?lena do sedmi ?ástí, které korespondují s nám?ty Zrzavého d?l - Tvá?e, Melancholie, Podobenství, Leonardo, P?íb?hy, Místo a ?ecko.

Melancholie i nevázaná rozkoš

Téma tvá?í se v Zrzavého dílech objevuje od raného po záv?re?né období - p?edstavuje zásadní setkání autora se sebou samým (vlastní podobizny z úplného po?átku tvorby ?i z vrcholného období) nebo s n?kým, komucht?lbýt na blízku, a? to byl Kristus nebo Julius Zeyer, jehož duchovními portréty se zabýval kolem roku 1950. Také z melancholie jako ze svého životního pocitu Zrzavý ?erpal v celém svém díle. Poprvé ji zpodobil na pastelu Údolí smutku (1907), jenž považoval za svoji úvodní práci.

Sou?asn? se ztišením a meditací se ale v jeho práci projevovala opa?ná poloha, vyjevující uvoln?nou sexualitu a nevázanou rozkoš, jak p?ipomínají nejen Milenci (Posedlost, 1915), ale zejména Kleopatra, ve které se rozkoš spojila se smrtí. Motiv Kleopatry vzbudil takový ohlas, že se stal Zrzavého erbovním dílem.

Zrzavého Mona Lisa

Z výtvarných vzor? nelze opominout uctívání Leonarda, které výstava p?edstavuje osobitými interpretacemi Svatého Jana K?titele a Mony Lisy.

Zrzavý m?l silný vztah k literatu?e. Dokázal zviditelnit vnit?ní rozm?ry p?íb?h? zp?sobem souzn?jícím sliterárníp?edlohou, jak potvrzuje soubor kreseb k Máji Karla Hynka Máchy a ke Kytici Karla Jaromíra Erbena.