P?ÍPAD FAJT A NÁRODNÍ GALERIE: VYSOKÁ HRA O PICASSA POKRA?UJE

10. 03. 14 | by Vilém Stránský [mail] | Kategorie: osudy, z domova, ArtBohemia

Link: http://www.fragmenty.cz/index.php/kultura/item/886-pripad-fajt-a-narodni-galerie-vysoka-hra-o-picassa-pokracuje.html

P?ÍPAD FAJT A NÁRODNÍ GALERIE: VYSOKÁ HRA O PICASSA POKRA?UJE DOPORU?ENÝ

  • ?tvrtek, b?e 06 2014
  • Napsal(a)  Jana D?de?ková

P?ípad Fajt a Národní galerie: vysoká hra o Picassa pokra?ujeautorka ?lánku

V pátek 28. února 2014 ministr kultury Daniel Herman p?ekvapiv? potvrdil doc. Ji?ího Fajta ve funkci generálního ?editele Národní galerie, i když jeho nástup proti p?edpoklad?m n?kterých p?íznivc? pana docenta op?t oddálil a podle vyzn?ní tiskové konference mu jist? p?i jednání uložil lecjaké nep?íjemné podmínky. P?ekvapiv?? Inu, jak se to vezme. Samotnou m? to nijak zvláš? nep?ekvapilo, protože celá záležitost se jeví jako jednoduchá a logická. Bohužel je však znovu v sázce Národní galerie a spolu s ní tentokrát obecn? otázka ochrany movitého národního kulturního d?dictví, které je v soukromých rukách.

P?edstavte si na okamžik, že vlastníte kulturní památku, jejíž cena na sv?tovém trhu mnohonásobn? p?evyšuje cenu, za kterou je možné ji prodat u nás. V takovém p?ípad? z vás platný právní ?ád ?eské republiky ?iní rukojmího. To není žádné ?eské specifikum. S obdobným problémem se vyrovnávají v celém civilizovaném sv?t?, nevyjímaje ani takové zem?, jakými jsou N?mecko, Francie nebo Velká Británie. Jde o typický konflikt ve?ejného a soukromého zájmu, který souvisí s historickým vývojem v Evrop? posledních minimáln? dvou set let. V n?kterých extrémních p?ípadech, jakým je u nás nap?íklad mimo?ádn? vzácný obraz Pabla Picassa, m?že toto omezení vlastnického práva p?edstavovat rozdíl n?kolika set milion? K? v cen?. 

Na tento rozpor mezi ve?ejným a soukromým zájmem neexistuje jednozna?ná odpov??. Všude ve sv?t? vždy hledají p?im??ené ?ešení p?ípad od p?ípadu, n?kdy dokonce i ve?ejnými sbírkami na výkup toho ?i onoho um?leckého díla. ?eská republika však nyní v tomto sm?ru p?ináší zajímavou inovaci: snahu vy?ešit tento problém zjevn? nelegitimním obsazením postu ?editele Národní galerie. Nejnov?ji se nástrojem této snahy stal Daniel Herman. Pan ministr je lidovec, tak mi snad odpustí, když užiji p?irovnání, že do toho spadl jak Pilát do kréda. 

Nezávidím ani trochu novope?enému ministrovi kultury, který se asi ne?ekan? rychle ocitl mezi mlýnskými kameny. Na jednu stranu to nebyl on, kdo jmenoval do ?ela Národní galerie ?lov?ka, který pro výkon funkce jejího generálního ?editele evidentn? nemá p?edpoklady. Na druhou stranu je pro n?j asi velmi t?žké být nevd??ný v??i významnému sponzorovi KDU-?SL, v jehož zájmu je, aby m?l v ?ele Národní galerie a na ministerstvu kultury v rozhodujících pozicích osoby v??i sob? loajální. Jde totiž o peníze – a v tomto p?ípad? o hodn? pen?z, možná i o n?kolikanásobek ro?ního rozpo?tu celé Národní galerie. 


Dosavadní výkony jednoho ?editele

P?ipadá mi ob?as až trapné znovu a znovu poukazovat na manažerské a osobnostní p?edpoklady doc. Ji?ího Fajta pro výkon funkce generálního ?editele Národní galerie v Praze. Opakování je však matka moudrosti, a tak jen v krátkosti shrnu to, co už jiní a jinde rozebrali mnohem podrobn?ji:

V letech 1995-1998 byl Ji?í Fajt zástupcem generálního ?editele Národní galerie. Ú?adování tehdejšího managementu, v n?mž hrál rozhodující roli triumvirát generální ?editel Martin Zlatohlávek, jeho statutární zástupce Ji?í Fajt a ekonomický nám?stek František Šulc, skon?ilo v roce 1998 vym??ením ?ástky 68,3 mil. K?, kterou byla Národní galerie povinna vrátit do státního rozpo?tu. Jenom penále za neoprávn?n? použité státní dotace tehdy ?inilo 24,6 mil. K?. Celkové ú?etní nedostatky p?itom dosáhly závratné sumy p?es 615 mil. K?. Podstatnou ?ást neoprávn?n? použitých prost?edk? p?edstavovala ú?elová dotace v celkové výši 44 mil. K?, p?id?lená na provoz nov? otev?eného Veletržního paláce, kterou však tehdejší vedení Národní galerie použilo p?es ve?ejné protesty z velké ?ásti ve prosp?ch sbírky starého um?ní, ?ízené tenkrát Ji?ím Fajtem.

Od 16. února do 21. kv?tna 2006 se v Obrazárn? Pražského hradu uskute?nila velkolepá výstava Karel IV. - císa? z Boží milosti, Kultura a um?ní za vlády posledních Lucemburk?, jejímž hlavním kurátorem byl Ji?í Fajt. Celkové náklady, které Správa Pražského hradu na výstavu Karel IV. - císa? z Boží milosti vynaložila, dosáhly cca 71 milion? K?. Výnosy ze vstupného, prodeje upomínkových p?edm?t? apod. ?inily p?ibližn? t?i miliony K?. Okolo sedmi milion? K? získali organizáto?i výstavy od sponzor?. Po výstav? zbyl Správ? Pražského hradu deficit ve výši cca 61 milion? K?. Sám Ji?í Fajt p?itom fakturoval b?hem p?ípravy výstavy Správ? Pražského hradu celkem 1.982.496,- K?, což ?inilo za období, na které byla jeho smlouva uzav?ena, zhruba dvojnásobek tehdy obvyklé odm?ny vysoce kvalifikovaného kurátora.

Od 20. ?ervna do 30. zá?í 2012 se v Galerii St?edo?eského kraje (GASK) v Kutné Ho?e pod patronací hejtmana Davida Ratha uskute?nila výstava Europa Jagellonica. Její p?vodn? schválený rozpo?et ?inil 5 mil. K?, p?i?emž se po?ítalo s jeho zvýšením na 8 mil. K?. Sám Ji?í Fajt avizoval na tiskových konferencích v pr?b?hu roku 2011, že výstava bude stát 25 mil. K?, z ?ehož závazek ve?ejných rozpo?t? ?inil nakonec 18 mil. K?. Finální ú?et za výstavu však nakonec p?esáhl 30 mil. K?, z nichž 10,3 mil. K? uhradil stát v polovin? ?íjna 2012, tj. dva týdny po skon?ení výstavy, prost?ednictvím ministerstva kultury z rozpo?tové kapitoly Všeobecná pokladní správa, tj. z prost?edk?, které obvykle slouží na pokrytí nenadálých výdaj?, spojených s živelními pohromami nebo státem prohranými soudními spory. Ud?lení této dotace je v sou?asnosti p?edm?tem vyšet?ování Policie ?eské republiky.

Od roku 2000 nepracoval doc. Ji?í Fajt jako kurátor ani jako manažer v žádném muzeu um?ní ani v jiné sbírkotvorné instituci. V N?mecku, kde p?sobil v?decky a pedagogicky, se mu nepoda?ilo získat univerzitní profesuru.

Doc. Ji?í Fajt opakovan? nesplnil závazky, které na sebe vzal jako editor, a to nejen v p?ípad? velkoryse koncipovaného projektu Handbuch zur Geschichte der Kunst in Ostmitteleuropa, p?íru?ky, jejíž první t?i svazky m?ly vyjít v roce 2012 a další v roce 2013. Do konce února 2014 nevyšel ani jediný. Výstava Europa Jagellonica skon?ila 30. zá?í 2012, na její v?decký katalog ?eká odborná ve?ejnost dosud marn?.

?íkáte si také, že ?lov?ka s podobnými výsledky m?že ve funkci generálního ?editele jakékoliv významné národní kulturní instituce potvrdit jenom šílenec? Daniel Herman to v pátek u?inil, a p?ece není šílenec. Naopak: ani v nejmenším nepochybuji o tom, že má veškeré relevantní informace, které mu napovídají, že jmenování doc. Ji?ího Fajta nebylo š?astným ?inem a že by bylo rozumn?jší hledat jiné ?ešení. 

žádné ministrovy vznešené ?e?i o velkých vizích a cenných zahrani?ních zkušenostech nemohou zast?ít skute?nost, že jmenování doc. Ji?ího Fajta do funkce generálního ?editele Národní galerie  ministryní Alenou Hanákovou proti v?li velké ?ásti odborné ve?ejnosti i její vlastní výb?rové komise, u?in?né navíc v dob?, kdy byla ve dvojí demisi a podle vlastních slov už ?ty?i dny ani nem?la být v ú?ad?, postrádalo jakoukoliv legitimitu (ZDE). Toho si je ministr Daniel Herman nepochybn? dob?e v?dom. P?i svém páte?ním prohlášení však asi nem?l mnoho na vybranou, protože jeden št?drý sponzor KDU-?SL patrn? pot?ebuje vy?ešit otázku, jak uvolnit k odpovídajícímu zpen?žení z?ejm? nejcenn?jší obraz, který je v této chvíli na území ?eské republiky v soukromých rukou. Z ve?ejn? dostupných indicií pak lze dovodit, že tento sponzor považuje Ji?ího Fajta za sou?ást možného ?ešení této otázky.


Problém císa?ovy perly

Robert van Gulik kdysi napsal roztomilou detektivku z prost?edí staré ?íny, Císa?ovu perlu.Její zápletka spo?ívá v tom, že kdosi neznámý vlastní legendární poklad nedozírné ceny, ale nem?že jej žádným rozumným zp?sobem zpen?žit: císa?ovu perlu. Je to krásné ?tení a v?ele ho doporu?uji. V našem p?íb?hu hraje roli císa?ovy perly nevelký obraz, prvot?ídní dílo Pabla Picassa z roku 1909. Drobný kvaš, ozna?ovaný jako Sedící akt a známý také jako Sedící dívka ?i Sedící žena s ohnutou nohou, zakoupil roku 1911 spolu s dalšími dnes slavnými obrazy ?eský historik um?ní Vincenc Kramá? u proslulého pa?ížského obchodníka s moderním um?ním Daniela Henryho Kahnweilera. K významu a osud?m obrazu lze zjistit podrobnosti nap?. ZDE. V lednu 2011 došlo k pokusu tento obraz nelegáln? vyvézt. O celé záležitosti se tehdy hojn? psalo v tisku, dostupná fakta jsem tehdy shrnula ZDE. Organizátor celého pokus, galerista Jan T?eštík, byl posléze za tento ?in pravomocn? odsouzen. Pak celá záležitost na t?i roky usnula; skute?ný majitel obrazu z?stal pro širší ve?ejnost neznámý.

Picassovu Sedící ženu vlastní firma, již ovládá Libuše Sekyrová, matka bohá?e Sekyry (vlevo).Letos v lednu si kone?n? noviná?i dali tu práci a pokusili se majitele Picassovy Sedící dívky vystopovat. Dostali se až k paní Libuši Sekyrové, d?chodkyni a d?íve u?itelce v mate?ské školce, ale p?edevším: matce developera Lu?ka Sekyry (ZDE). Pro ?tená?e Blesku to možná bylo p?ekvapení, ale pro odbornou ve?ejnost rozhodn? ne. O Sedící dívce se mezi ?eskými historiky um?ní už dávno hovo?í jako o „Sekyrov? Picassovi“. Nejsem právni?ka a nebudu tedy ?ešit, komu zmín?ný Picasso papírov? pat?í. Formáln? je vlastnictvím firmy Interpoint se základním jm?ním jedno sto tisíc K?. Vzhledem k vyjád?ení paní Jany Strádalové z PR odd?lení spole?nosti Sekyra Group pro Blesk ze dne 21. ledna 2014 jím však evidentn? disponuje spole?nost pana Lu?ka Sekyry.

Jako na potvoru je to tentýž developer Lud?k Sekyra, kdo sponzoruje KDU-?SL a schází se s jejími špi?kami. Navíc má p?ímou spojku na ministra Daniela Hermana. Tímto propojením je Jan Wolf, p?edseda pražské KDU-?SL. Server ?eská pozice to 5. února 2014 v ?lánku Sekyr?v muž na radnici popsal (ZDE) takto: „Blízko má developer i k dalšímu lidoveckému ministrovi Sobotkovy vlády Danielu Hermanovi. A to práv? díky Wolfovi, který je poradcem ministra kultury. 'Vytvo?ili jsme spolu nap?íklad síto na lidi, kte?í se hlásili k Danielu Hermanovi na ministerstvo. Bylo pot?eba vytvo?it pravidla, kdo se v?bec k ministrovi m?že dostat,' popisuje svou dosavadní roli Wolf.“

Je vid?t, že se k Danielu Hermanovi opravdu dostávají ti správní lidé. Zato mám dojem, že se k panu ministrovi tu a tam v?as nedostanou n?které podstatné informace. K nim pat?í t?eba pravidla vývozu um?leckých d?l, demonstrovaná pro názornost na aktuálních p?ípadech. Kdyby tyto informace dostal v?as, možná by Daniel Herman lépe a p?esn?ji pochopil, pro? majitel Picassovy Sedící dívky pot?ebuje mít jak loajálního ministra kultury, tak loajálního (a to víc než loajálního) ?editele Národní galerie. Vzhledem k tomu, že na osv?tu není nikdy pozd? a nikdy jí není dost, dovolím si podat stru?né vysv?tlení sama.

Výše zmín?ný obraz je kulturní památkou. Pro trvalý vývoz um?leckého díla je zapot?ebí tzv. „osv?d?ení k trvalému vývozu“. Zákon ?. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu p?edm?t? kulturní hodnoty, ?íká v ustanovení § 2, odst. 5, v platném zn?ní, že „osv?d?ení k trvalému vývozu se vydá, pokud p?edm?t kulturní hodnoty není p?edm?tem chrán?ným podle zvláštních právních p?edpis?, nevykazuje znaky p?edm?tu chrán?ného podle zvláštního právního p?edpisu, ani není uveden v bod? XVII p?ílohy ?. 1 k tomuto zákonu.“ Podle zákona tedy vývoz Picassovy Sedící dívky za ú?elem prodeje není možný. Galerista Jan T?eštík se v lednu 2011 pokusil nelegáln? získat celnicí potvrzené osv?d?ení k trvalému vývozu tohoto obrazu s pomocí razítka Galerie St?edo?eského kraje. Nevyšlo to a Jan T?eštík byl pravomocn? odsouzen. Odvolací soud sice nezrušil výrok o vin?, ale odpustil mu ?ty?m?sí?ní podmín?ný trest, (nap?. ZDE) nepochybn? díky T?eštíkovým mocným ochránc?m. Nyní jsme tedy z?ejm? sv?dky pokusu o zahájení nového kola kauzy Picasso.

Samoz?ejm? je jednoduché nevelký obraz fyzicky vyvézt, aniž by tomu mohl kdokoliv ú?inn? zabránit. Jenže obraz, registrovaný v ?lenské zemi Evropské unie jako kulturní památka a protiprávn? vyvezený, je na relevantních trzích neprodejný. P?i prodeji v dobré auk?ní síni, nap?. u Sotheby's, m?že skute?n? lámat všechny rekordy, nebo? kvalitní Picasso z p?elomu let 1908/1909 se na trhu nevyskytuje každý rok. V takovém p?ípad? však musí být vyvezen s jasným požehnáním státu. Lze toho dosáhnout? Teoreticky ano, o praktickém precedentu nevím. Teoreticky to vyžaduje t?i kroky: majitel požádá o zbavení díla statusu kulturní památky. O tom m?že rozhodnout pouze ministerstvo kultury, ale pokud vím, tak k tomu u movité kulturní památky p?inejmenším od ú?innosti citovaného zákona ?. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu p?edm?t? kulturní hodnoty, ješt? nedošlo.

Ministerstvo pot?ebuje být kryto v tak závažné v?ci, jakou je zrušení statusu kulturní památky, názorem znaleckého ústavu. Tím je v daném p?ípad? ze zákona pouze a jedin? Národní galerie v Praze. Národní galerie m?že na žádost ministerstva nebo majitele díla vydat expertízu, která – zjednodušen? ?e?eno – konstatuje, že Picass? máme ve ve?ejných sbírkách dost a status kulturní památky v tomto p?ípad? není nezbytný. Ministerstvo pak sejme ochranu doty?ného díla. Následné vydání vývozního povolení, tentokrát už právoplatného, je op?t v kompetenci Národní galerie. P?i tomto postupu se v daném p?ípad? bude jednat o jednoduchý administrativní úkon. Skute?nost, že jde o dílo, které je na ?eském území tém?? nep?etržit? od roku 1911 a m?lo významný vliv na formování ?eského kubismu, p?itom m?že z?stat p?ehlédnuta. Je proto pochopitelné, že majitel takového díla má bytostný zájem na tom, aby m?l v galerii i na ministerstvu kultury v rozhodujících pozicích „své“ lidi. Situace v ?eské republice dosud bezprecedentní totiž vzbuzuje dojem, že jedin? tak lze k jeho spokojenosti vy?ešit problém, který jsem vzletn? nazvala „problémem císa?ovy perly“.

Mnohé indicie nasv?d?ují, že práv? tento d?vod vedl Hermanovy rádce v zákulisí k t?žko zd?vodnitelnému potvrzení naprosto nelegitimn? jmenovaného generálního ?editele Národní galerie ve funkci. Daniel Herman a lidé, kte?í za tímto rozhodnutím stáli, však nemají sebevražedné tendence. Je evidentní, že dob?e znají manažerské a ekonomické limity doc. Ji?ího Fajta a snaží se ho v skrytu postavit pod ú?inný dohled, a to zejména ve finan?ních záležitostech. S tím patrn? také souvisí velkorysá nabídka, kterou doc. Ji?í Fajt na podzim lo?ského roku u?inil bývalému generálnímu ?editeli Národní galerie Vladimíru Röselovi. Pokud je mi známo, spekulovalo se o tom, že by Rösel formáln? vykonával funkci jakéhosi programového a ve skute?nosti výkonného ?editele, zatímco by doc. Ji?í Fajt jako generální ?editel instituci spíše reprezentoval a zam??il se na realizaci vlastních kurátorských projekt?. To je však velmi naivní p?edstava.

Veškeré dosavadní zkušenosti s doc. Ji?ím Fajtem jako manažerem a kurátorem velkých výstav ukazují jednu v?c: o peníze (krom? vlastních honorá??) se nestará, p?edpisy a stanovené limity obchází a velkoryse p?ekra?uje a pod efektivní finan?ní dohled se postavit nedá. Své o tom ?ekla nap?íklad ?editelka GASKu Jana Šorfová. Na základ? jejích informací Markéta Zikmundová v ?lánku Jagellonci se prodražili, dluh „zalepí“ dotace, publikovaném ve st?edo?eském vydání MF DNES z 29. ?íjna 2012, uvedla: „Náklady narostly proto, že Šorfová 'neuhlídala' autora výstavy Ji?ího Fajta. P?ivezl daleko víc d?l, než podle smlouvy m?l. 'M?l vystavit 180 kus?, nabízel ale víc. Seškrtala jsem seznam na 250, ale on propašoval další, takže jsme m?li na výstav? nakonec 350 kus?,' vysv?tlila Šorfová.“ Nesmírn? p?edražená výstava navíc rok a p?l marn? ?eká na sv?j v?decký katalog.

Jak jsem napsala již d?íve, (ZDE) jsem p?esv?d?ena, že Jana Šorfová ud?lala pro hospodárnost výstavy všechno, co mohla. P?esto náklady výstavy p?ekro?ily schválený rozpo?et o více než 10 mil. K?. Vezmeme-li v úvahu, že v tomto p?ípad? byl doc. Ji?í Fajt pouhým externím kurátorem, který teoreticky podléhal p?ísnému finan?nímu dozoru ?editelky galerie, je obtížné si p?edstavit, jak ho kdokoliv bude brzdit p?i realizaci jeho megalomanských projekt? ve chvíli, kdy bude jako ?editel státní p?ísp?vkové organizace oprávn?n p?ijímat závazky jménem státu. Bohužel je ?ím dál tím zjevn?jší, že jedinou a zásadní kvalifikací, kterou se doc. Ji?í Fajt m?že vykázat pro výkon funkce generálního ?editele Národní galerie v Praze, je ochota ud?lat pro ty, kte?í mu k funkci dopomohli, tak?ka cokoliv. Takto loajální ovšem už nebývá ke svým nad?ízeným ve státní ?i ve?ejné služb?. V tomto p?ípad? by op?t mohla hodn? vypráv?t t?eba Jana Šorfová, ale nejen ona. 


Další pokus o kvadraturu kruhu

Byla bych nerada, kdyby se celá kauza kolem Národní galerie redukovala na otázku doc. Ji?ího Fajta. Musím zd?raznit jednu v?c: zájem majitele Picassovy Sedící dívky, a? jím je kdokoliv, je legitimní. Stát mu na?izuje ponechat nesmírn? cenný obraz, který regulérn? koupil za n?kolik desítek milion? korun, v ?eské republice a neprodat jej na sv?tovém trhu, kde by m?l šanci na jeho n?kolikanásobné zhodnocení. Sou?asn? mu neposkytuje žádné rozumné ?ešení. 

Ptala jsem se n?kolika odborník?, nakolik je toto dílo skute?n? pro ?eskou kulturu významné. Odpov?di byly jako p?es kopírák: ano, jedná se o dílo, které bylo v ?echách vystaveno a zasv?ceným bylo dostupné i mimo výstavní prostory celé t?i roky p?ed první sv?tovou válkou a m?lo významný vliv na vývoj ?eské klasické moderny. Pokud je tomu skute?n? tak, pak by m?l ?eský stát toto dílo od majitele vykoupit za p?ijatelnou cenu, tedy patrn? nikoliv za cenu, které by mohlo dosáhnout na aukci, ale – ?ekn?me – za dvojnásobek toho, co p?ed lety na jeho získání vynaložil. Pokud toto stát nebude schopen majiteli nabídnout, pak by m?l najít p?im??enou právní cestu, jak dovolit, aby obraz regulérn? a po dohod? natrvalo opustil území ?eské republiky. Jak by takový postup m?l vypadat, to už je otázka pro odborníky. Vzhledem k tomu, že je tu, jak jsem již uvedla na za?átku, st?et soukromého a ve?ejného zájmu, je však ve ve?ejném zájmu, aby toto ?ešení bylo ze strany státu transparentní a dob?e od?vodn?né.

Nevím, jak má vypadat dobré ?ešení, ale je nad slunce jasné, jak vypadat nemá. O ?editeli Národní galerie nemají v zákulisí rozhodovat lidé, kte?í jsou v dané v?ci podobným zp?sobem zainteresováni. Národní galerie v ?echách funguje – pod r?znými jmény, ale zato nep?etržit? – déle než dv? století. Je to jedna ze skute?n? národních institucí, v ur?itém slova smyslu národní kulturní pokladnice. Dosadit kv?li vývozním povolením do jejího ?ela n?koho, o kom panuje tolik d?vodných pochybností, to je vskutku na pováženou. 

Daniel Herman v pátek potvrdil ve funkci generálního ?editele Národní galerie  ?lov?ka, majícího na kont? opakovaná manažerská selhání, která jen dosud stála ?eské da?ové poplatníky v sou?t? hodn? p?es sto milion? K?. ?lov?ka, který se nedokázal etablovat jako ?ádný univerzitní profesor ani ve svém dlouholetém p?sobišti v Lipsku, ani v Berlín?, kde kdysi pohostinsky vyu?oval. ?lov?ka, který má za sebou v posledních letech opakovaná selhání jako editor a v p?ípad? katalogu výstavy Europa Jagellonica patrn? také jako autor. Pragmatické d?vody tedy ?ouhají za Hermanovým prohlášením jako pov?stná sláma z bot. Marná je v tomto p?ípad? snaha pokoušet se je lakovat na r?žovo vzletnými floskulemi o velkých vizích a cenných zahrani?ních zkušenostech.

Není snadné zavd??it se doc. Ji?ímu Fajtovi a jeho zájm?m, a není to také bez rizika. Ministryn? Alena Hanáková, která ho jmenovala do funkce, te? má co vysv?tlovat policii kv?li prapodivné desetimilionové dotaci, kterou p?id?lila na úhradu nekrytých závazk? výstavního projektu Europa Jagellonica. Jeho n?kolikaletý ochránce a podporovatel, galerista Jan T?eštík, byl za pokus o nelegální vývoz výše zmín?ného Picassova obrazu pravomocn? odsouzen. Jana Šorfová se od Ji?ího Fajta místo vd?ku do?kala pouze invektiv ve sd?lovacích prost?edcích, a?koliv by ji Ji?í Fajt m?l vynášet do nebe za odpov?dnost, kterou za n?j p?evzala. Ji?ímu Balvínovi se Ji?í Fajt za ne?ekanou vst?ícnost v srpnu lo?ského roku odm?nil nezastíraným ve?ejným pohrdáním. Všimla jsem si v jeho ve?ejných projevech jedné v?ci: za všechny problémy, které byly spojeny s realizací jeho projekt?, vždy mohl n?kdo jiný, nikdy ne on sám. Doc. Ji?í Fajt je v principu dokonalý.

Daniel Herman se až dosud vždy projevoval jako soudný a moudrý muž. Jeho páte?ní prohlášení této pov?sti tak úpln? neodpovídá. Daniel Herman je však sou?asn? exponentem politické strany, proslulé flexibilitou a schopností p?ekvapiv? ?ešit problémy a vyhýbat se nadm?rným rizik?m. Na míst? doc. Ji?ího Fajta bych cítila ur?ité mrazení v zádech.


Dodatek

K tématu se samoz?ejm? vrátím. Cht?la bych však letos na ja?e posunout referování Virtually o problematice galerií na novou kvalitativní úrove?. V minulosti mi mnozí vy?ítali, že tajím identitu odborník?, kte?í mi v postupn? se zvyšujícím po?tu ochotn? odpovídali na ?asto naivní a nezasv?cené dotazy. V letech 2010 a 2011, kdy v ?eské odborné ve?ejnosti ješt? panoval strach z Ji?ího Fajta a jeho p?íznivc?, to bylo pochopitelné. 

Tato obava však postupem ?asu zmizela, a tak jsem se obrátila na n?kolik z t?ch, kte?í mi ?asto pomáhali, zda by byli ochotni vystoupit z anonymity. Chci postupn? p?ipravit ?adu rozhovor? s významnými historiky um?ní na toto téma. S radostí konstatuji, že v?tšinou neodmítli. Nehodlám d?lat rozhovory prost?ednictvím e-mailu, a tak to nebude úpln? jednoduché, ale doufám, že první interview budu schopna p?ipravit pom?rn? rychle. Ráda bych v tomto sm?ru dosáhla vyšší rychlosti než kolegové ze serveru Artalk p?i redesignu svých stránek. Abych nezapomn?la: za?nu pochopiteln? t?mi, kdo nejsou zam?stnáni v Národní galerii.





Zem?el Zden?k Hajný, malí? astrálních sv?t? a and?lských bytostí

09. 03. 14 | by Vilém Stránský [mail] | Kategorie: osudy, z domova, ArtBohemia

Link: http://kultura.idnes.cz/zemrel-zdenek-hajny-046-/vytvarne-umeni.aspx?c=A140302_192601_vytvarne-umeni_ob


2. b?ezna 2014 19:25
V sobotu zem?el ve v?ku 72 let ?eský malí?, grafik a psycholog Zden?k Hajný. Sd?lila to Ema Krulíková - Hajná, ?editelka galerie Cesty ke sv?tlu, kterou v roce 1994 výtvarník založil a svá díla v ní vystavoval.

 

Zden?k Hajný

Zden?k Hajný maloval díla s duchovní a esoterickou tematikou, jeho obrazy zapl?ovaly and?lské bytosti i astrální sv?ty.

Narodil se v u?itelské rodin?. V letech 1956 až 1959 studoval na st?ední škole ve Vsetín?. Potom nastoupil naVysokou školuzem?d?lskou v Brn?, dnes Mendelovu univerzitu v Brn?. Svá ekonomická studia dovršil v roce 1964.

V letech 1964 až 1967 pracoval jako ekonom a u?itel na Berounsku. Vevolném ?asemaloval a extern? vyu?oval psychologii. V letech 1968 až 1970 p?sobil ve funkci odborného pedagoga v Institutu pro vzd?lávání pracovník? v zem?d?lství.

Je autorem a spoluautorem odborných publikací v oboru aplikované psychologie. Psychologii vystudoval i na Filozofické fakult? Univerzity Karlovy vPraze.

Malování se v?noval od poloviny 60. let, od roku 1983 profesionáln?. Jeho dílo našlo své místo i v n?kterých sakrálních prostorách a bylo použito jako obrazový doprovod ?ady v?deckých, duchovních, hudebních filmových a jiných po?ad?.

Auto?i: iDNES.cz, ?TK

Aukce Dorothea skon?ila, úsp?ch m?l Muzika i Fuka. Fillu nikdo nekoupil

09. 03. 14 | by Vilém Stránský [mail] | Kategorie: aukce, ArtBohemia

Link: http://kultura.idnes.cz/aukce-dorotheum-rekordy-0w8-/vytvarne-umeni.aspx?c=A140308_190552_vytvarne-umeni_ob

Aukce Dorothea skon?ila, úsp?ch m?l Muzika i Fuka. Fillu nikdo nekoupil

8. b?ezna 2014 19:05
Obraz Františka Muziky T?i larvy I, díla povále?ných ?eských autor? Vladimíra Fuky ?i Josefa Jíry, stejn? jako fotografie Josefa Sudka a Miroslava Tichého p?itáhly nejv?tší zájem ú?astník? první letošní aukce výtvarného um?ní spole?nosti Dorotheum v Praze.
František Muzika - T?i larvy I.

František Muzika - T?i larvy I.| foto: Dorotheum


Fuk?v obraz Na letenské pláni s vyvolávací cenou 70 000 korun byl vydražen v?etn?auk?níp?irážky za 408 000 korun, což podle odborného serveru Art Plus p?estavuje dražební rekord tohoto autora na ?eskémtrhu. Informovala o tom Mária Gálová, ?editelkapražsképobo?ky spole?nosti Dorotheum.

Mimo?ádný zájem vyvolaly um?lecké fotografie Josefa Sudka a Miroslava Tichého, které n?kolikanásobn? p?ekra?ovaly vyvolávací ceny. Nejvyšší ?ástky ze ?ty? d?l Josefa Sudka dosáhl Zimní les - 336 000 korun v?etn? auk?ní p?irážky p?edstavuje dosud nejdražší Sudkovu fotografii vydraženou v ?esku.

Podobné bitvy dražitel? po telefonu i v sále se rozpoutaly rovn?ž o 16 fotografií a kreseb Miroslava Tichého. Nakonec vynesly souhrnnou ?ástku p?l milionu korun.

V p?ípad? Františka Muziky navázalo Dorotheum úsp?šn? na lo?ský prodej 12 špi?kových autorových obraz?. Vyvolávací cena 380 000 korun jeho obrazu T?i larvy I se velice rychle vyšplhala až na ?ástku 1 020 000 K? v?etn? auk?ní p?irážky. "Ukazuje se, že Muzika je na ?eském trhu velice vyhledávaným malí?em. Jeho mimo?ádnou sbírku obraz? jsme loni v zá?í vydražili za 28 milion? korun a tento trend z?stal zachován i p?i této aukci," uvedla Gálová.

Vladimír Fuka - Cirkus Henry na Letné


Velké pozornosti se t?šila díla ?eských povále?ných malí??. Olej Josefa Jíry ?ekáme, Kubí?ku s vyvolávací cenou 130 000 korun se v?etn? auk?ní p?irážky dostal na ?ástku 336 000 korun. Aukce nabídla celkov? tém?? 270 obraz?, prací na papí?e, plastik a um?leckých fotografií. Nejdražší položkou bylo Zátiší s hroznem a pohárem od Emila Filly z roku 1928 s vyvolávací cenou 1,8 milionu korun, o kterou nikdo zájem neprojevil.

Emil Filla - Zátiší s hroznem a pohárem

Auto?i: iDNES.cz, ?TK

Ostravský sb?ratel p?ijde o údajného Chagalla za miliony. Francouzi cht?jí obraz zni?it

06. 04. 13 | by Vilém Stránský [mail] | Kategorie: osudy, z domova, ArtBohemia

Link: http://zpravy.ihned.cz/cesko/c1-59633280-chagall-obraz-padelek-francie

Ostravský sb?ratel p?ijde o údajného Chagalla za miliony. Francouzi cht?jí obraz zni?it

Když cht?l ostravský podnikatel osv?d?ení o tom, že je jeho obraz od proslulého Marca Chagalla pravý, ?ekal ho šok. Francouzští odborníci prohlašují, že jde o pad?lek a odmítají mu dílo vrátit. A p?estože to majitel odmítá, hrozí, že obraz bude zni?en.
s="tags" style="float: left; width: 430px; font-weight: bold; margin: 0px; min-height: 45px; color: #919191;">?t?te více o: Chagallobrazpad?lekFranciesoudum?ní

Akt s v?jí?em

Akt s v?jí?em

foto: zdroj / Jakub Vyroubal

Pro první republiku to byla svého ?asu velká událost. Na ?ty?icet tisíc lidí navštívilo v kv?tnu 1923 výstavu d?l francouzských malí??, která do Prahy p?ivezl Spolek výtvarných um?lc? Mánes. Mezi nimi se zde objevil i kvaš (malba na papí?e vodovými barvami - pozn. red.) tehdy ješt? nevýznamného Marca Chagalla s názvem Akt s v?jí?em.

Toto dílo, které dnes m?že mít mnohamilionovou hodnotu, pak desítky let viselo v jednom z ostravských byt? a o jeho existenci v?d?li jen zasv?cenci.

Nyní m?že zmizet ze sv?ta úpln? – obraz totiž zadržela francouzská expertní organizace Comité Marc Chagall, když si jeho ?eský majitel u ní zažádal o potvrzení pravosti. "Po mnoha zkoumáních a srovnávacích zkouškách jsme tento obraz prohlásili za pad?lek," napsal majiteli šéf organizace Meret Meyer.

Pokud ke stejnému názoru dosp?je i francouzský soud, který se p?ípadem za?al p?ed n?kolika dny zabývat, budou moci Francouzi obraz zni?it. "Nyní d?láme vše pro to, abychom tomu zabránili," ?íká advokát Jakub Vyroubal, který vlastníka zastupuje.

Jméno majitele – jednoho z ostravských podnikatel? – Hospodá?ské noviny znají, ale respektují jeho p?ání z?stat v anonymit?. Obraz Akt s v?jí?em je p?itom již druhým Chagallem v ?eském vlastnictví, kterému hrozí ve Francii zni?ení. Comité Chagall totiž p?ed n?kolika lety prohlásila za pad?lek také obraz Zimní noc.

Pad?lek p?ed soudem

Vlastnictví Chagalla je jinak v ?esku naprostým unikátem. Ve?ejn? visí pouze jediný, a to obraz Cirkus v pražské Národní galerii.

Mezi sb?rateli pat?í Chagall k nejvyhledávan?jším – v Soulu t?eba p?ed ?asem jednoho vydražili za 85 milion? korun. To byl také jeden z d?vod?, pro? ostravský majitel obrazu Akt s v?jí?em za?al loni zvažovat jeho prodej.

Požádal proto organizaci sdružující Chagallovy d?dice, aby mu vydala osv?d?ení o pravosti. Jenomže Comité Chagall obratem odepsala, že dílo musí být pad?lek: obdobný obraz totiž visí v Národním muzeu moderního um?ní v Pa?íži.

"Autor pad?lku pravd?podobn? odkazoval na toto dílo, aniž by znal malí?ovu techniku a rozm?ry originálu," napsala organizace. Majitele proto požádala o svolení obraz zni?it. Když odmítl, p?edala dílo pa?ížskému soudu, který bude mít kone?né slovo.

?eský majitel chce nyní u soudu dokázat, že Chagallovi d?dicové se spletli. "Comité Chagall prohlásila obraz za pad?lek pouze na základ? toho, že jej prohlédla. V?bec nezkoušela provést nap?íklad detailní analýzu barev a použité techniky, která by mohla tato podez?ení potvrdit, nebo vyvrátit," ?íká advokát Vyroubal.

Navíc fakt, že obdobný obraz už visí v pa?ížském muzeu, prý také nemusí nic dokazovat – podle vlastníka totiž Chagall podobn? jako jiní malí?i maloval n?které motivy i n?kolikrát. "Obraz, který visí v Pa?íži, se objevil na ve?ejnosti teprve v 50. letech minulého století. My p?itom m?žeme doložit, že náš obraz je starší, tudíž je nepravd?podobné, že by šlo o pad?lek," ?íká advokát.

Verze ?eského vlastníka zní: obraz vznikl v roce 1910 a pozd?ji se stal sou?ástí sbírek francouzského um?ní, jehož výstavy v mezivále?ném ?eskoslovensku po?ádal Václav Nebeský, výtvarný teoretik spolku Mánes.

V roce 1934 se konala jedna z výstav také v Ostrav?. Nebeský p?i této p?íležitosti daroval obraz místnímu galeristovi Aloisi Sprušilovi jako odm?nu za pomoc p?i organizaci. Akt s v?jí?em pak p?ešel na Sprušilovy d?dice, od kterých obraz v roce 1970 koupila rodina sou?asného vlastníka. "Ve t?icátých letech Chagalla nikdo neznal, proto by nedávalo smysl jej pad?lat," dodává Vyroubal.

Záchranná akce

Vlastník obrazu se nyní snaží zmobilizovat ?eské znalce. Do Pa?íže chce nap?íklad p?ivézt experty z pražské Akademie výtvarných um?ní, aby na míst? obraz detailn? prozkoumali. "O tom p?ípadu víme. Pokud budeme požádáni, rádi samoz?ejm? analýzu provedeme," ?íká Janka Hradilová z laborato?e ALMA, která se zabývá zkoumáním pravosti d?l.

Stojí za ním také Moravská galerie v Brn?, která vydala na obraz vývozní povolení. "P?ijde mi nepochopitelné, že francouzská organizace prohlásila obraz za pad?lek jen na základ? toho, že n?kdo obraz prohlédl. Na hloubkovou analýzu je totiž pot?eba mnoho týdn?," ?íká vedoucí restaurátorského odd?lení Igor Fogaš.

P?itom i kdyby se nakonec pad?lání potvrdilo, ani tak by podle n?j nebyl d?vod obraz ni?it. "Existuje také možnost instalovat do obrazu mikro?ip, který by ozna?oval, že jde o falzum, a pak jej vrátit majiteli," dodává.





Ameri?an propadl vášni pro ?eské plakáty. Vystavuje je v Nizozemí

03. 04. 13 | by Vilém Stránský [mail] | Kategorie: ze sv?ta, pozvánka, ArtBohemia

Link: http://www.lidovky.cz/american-propadl-vasni-pro-ceske-plakaty-vystavuje-je-v-nizozemi-pyk-/kultura.aspx?c=A130402_134106_ln_kultura_btt

3. dubna 2013 7:00

HOORN -Výstava 120 nejlepších plakát? z rozsáhlé soukromé sbírky americké sb?ratelské rodiny Lowry je nyní k vid?ní v muzeu plakát? v holandském Hoornu.
Zden?k Rykr, Praha, 1935 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávyVysko?il, Mezinárodní výstava automobil?, 1921 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávyLud?k Marold, Náš d?m v asanaci, 1898 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávyKarel Šim?nek, ?eská sirkárna, 1908 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Do Hoornu i za Rembrandtem

Historické a malebné p?ístavní m?sto Hoorn, které leží asi 35 kilometr? na sever od Amsterodamu, pat?ilo ve zlaté dob? Východoindické spole?nosti  k nejvýznamn?jším holandským m?st?m. Do sv?tových d?jin a atlas? se zapsalo i díky svému rodáku – mo?eplavci Willemu Schoutenovi, který obeplul nejjižn?jší cíp Ameriky a po svém domovském m?st? jej nazval mys Hoorn.

Krom? muzea plakát? stojí v Hoornu za návšt?vu i Západofríské muzeum, které má rozsáhlou expozici týkající se mo?eplavby a kde je v sou?asné dob? k vid?ní unikátní putovní výstava p?edstavující ve?ejnosti poprvé více než sto Rembrandtových lept? ze soukromé sbírky.

SbírkarodinyLowry je nejv?tší sbírkou ?eských plakát? v zahrani?í. „V?tší sbírku má pouze naše muzeum a muzeum v Plzni,“ ?íká Petr Štembera z pražského Um?leckopr?myslového muzea, který pomáhal nizozemskou výstavu p?ipravovat a napsal text k brožu?e o výstav?. „P?edstavuje se tady špi?ka ?eské plakátové tvorby. Chybí snad jedin? Mucha,“ dodává Štembera.

Nicholas Lowry je ?editelem amerického auk?ního domu Swann Galleries v New Yorku, který se specializuje na tisky,fotografie, knihy a plakáty. Spole?n? se svým otcem Georgem, který je majitelem uvedené galerie, sbírá p?edvále?né ?eské reklamní plakáty již více než dvacet let. V sou?asné dob? jejich sbírka ?ítá p?es 1000 exemplá??.

"Pro? sbíráme práv? ?eské plakáty? M?j otec se narodil v Praze, já jsem tam taky strávil n?kolik let a k ?eské republice máme silný vztah," vysv?tluje Nicholas Lowry. "Obdivujeme ?eské kulturní d?dictví a naše sbírka plakát? odráží bohatý kulturní a hospodá?ský rozvoj v této zemi p?ed druhou sv?tovou válkou.“

DJ Radia 1

Po roce 1990 strávil Nicholas Lowry ?ty?i roky v Praze jako u?itel anglického jazyka a jako DJ na Rádiu 1 a v klubu Bunkr. V Praze se také seznámil s kurátorem plakát? z Um?leckopr?myslového muzea Petrem Štemberou, se kterým spolupracuje dodnes. V Praze také propadl vášni sbírat ?eské  plakáty. „Jsem z rodiny knihkupc? a antikvarist?, a tak jsem m?l odjakživa k plakát?m velmi blízko,“ vysv?tluje Lowry.

Výstava v Hoornu p?edstavuje první p?íležitost p?edvedení sbírky v takovém rozsahu ve?ejnosti. „Doma nemáme tolik místa a v?tšina plakát? je uskladn?na v ruli?kách“, ?íká George Lowry. „Velmi nás t?ší, že je te? m?žeme ukázat ve?ejnosti.“ Acht?liby p?edvést svoji sbírku i v ?eské republice? „Kdyby byl zájem a našel se vhodný prostor, pro? ne, velmi rádi.“ ?íká George Lowry.

Art deco i kubismus

Výstava v Affiche Museum, které se zam??uje výhradn? na výstavy plakát?, je vytvo?ena kurátorským výb?rem Ivety Stanislavové a p?edstavuje zásadní tvorbuvýznamných?eských um?lc? v období let 1890-1938. P?edstavují se zde malí?i, kte?í již od konce 19. století vytvá?eli plakáty k výstavám a kulturním p?edstavením, jako nap?íklad Vojt?ch Hynais, Arnošt Hofbauer, Lud?k Marold, František Kysela ?i Josef Váchal. Silné zastoupení mají plakáty ve stylu secese a art deco, ale je zde p?edstaven nap?íklad i kubismus v dílech Jana Zrzavého, Václava Špály nebo Ji?ího Krohy.

Nep?ehlédnutelnou ?ást sbírky tvo?í reklamní plakáty z dvacátých a t?icátých let minulého století. Tak jak od dvacátých let s rozvojem pr?myslu v ?eských zemích rostl zájem o novinky  všeho druhu, rostl zájem i pot?eba  jejich propagace formou plakát?. Ke slovu se dostávali reklamní profesionálové, kte?í pomalu za?ali v tomto oboru nahrazovat malí?e. Nejvýrazn?jší osobností plakátové tvorby tohoto období  byli Vilém Rotter, Emil Weiss nebo Zden?k Rykr. T?icátá léta potom p?edstavovala opravdovou zlatou éru typografie a jsou na výstav? zastoupena nap?íklad díly Ladislava Sutnara nebo Františka Muziky.

Pro? chybí Mucha?

„Za prvé, Mucha je moc drahý,“ vysv?tluje Nicholas Lowry se smíchem. „Ten pravý d?vod ale je, že chceme, aby naše sbírka byla ryze ?eská. Alfons Mucha je sv?tový um?lec, možná v zahrani?í nejznám?jší z ?eských um?lc?, ale a?koliv ?eského p?vodu, žil a tvo?il ve Francii, a tak je i ve sv?t? vnímán.

Výstava ?eských plakát? v Affiche Museum v Hoornu, kterou zahájil 25. b?ezna velvyslanec ?eské republiky v Nizozemí Jaroslav Horák, potrvá do 16. ?ervna.

Jitka Prokopi?ová

Zdroj:http://www.lidovky.cz/american-propadl-vasni-pro-ceske-plakaty-vystavuje-je-v-nizozemi-pyk-/kultura.aspx?c=A130402_134106_ln_kultura_btt

Kupk?v Tvar modré nesmí za hranice, trvá na svém stát

18. 03. 13 | by Vilém Stránský [mail] | Kategorie: z domova, aukce, ArtBohemia

Link: http://www.lidovky.cz/kupkuv-tvar-modre-nesmi-za-hranice-trva-na-svem-stat-fyu-/kultura.aspx?c=A130318_111608_ln_kultura_btt

18. b?ezna 2013 11:15

PRAHA -Tém?? rok po vydražení obrazu Františka Kupky Tvar modré, který se prodal za rekordních 55,75 milionu korun, není z?ejmé, kdy se dílo dostane k novému majiteli. Stát ho totiž prohlásil za kulturní památku a takové dílo nelze ze zem? trvale vyvézt.

Galerista p?ed rokemobrazdražil s v?domím, že památkou není. "Vydražitel je o celé v?ci pr?b?žn? informován. Víc médiím sd?lovat nebudeme," ?ekl Vladimír Lekeš, jednatel spole?nosti Adolf Loos apartment and Gallery, která obraz dražila. Pozastavuje se nad tím, že ?eský stát m?že navrhovat dílo prohlásit kulturní památkou na základ? zákona z roku 1987 "bez souhlasu majitele a bez náhrady". "Myslím, že tato situace je srovnatelná tak s KLDR. Toto absurdum není nikde ve sv?t?," míní galerista.

Lekeš již d?íve ?ekl, že vydražitel Kupkova díla má v úmyslu zap?j?it obraz dlouhodob? do víde?ského Belvedere. "Vývoz obrazu by zpropagoval ?eské um?ní a dílo Františka Kupky v zahrani?í, pomohlo by to trhu s um?ním v ?R," uvedl. Také uvád?l, že v opa?ném p?ípad? by vydražitel o obraz mohl ztratit zájem,aukceby tím mohla být zma?ena aauk?nísí? by po státu mohla vyžadovat náhradu škody.

Ministerstvo: Co je mailem, neplatí

I samo ministerstvo uvádí, že situaci zkomplikoval Národní památkový ústav (NPÚ) svou odpov?dí na Lekeš?v dotaz p?ed aukcí, kdy mu sd?lil, že obraz památkou není. Podle ministerstva byla informace poskytnutá referentkou NPÚ "neúplná a zavád?jící", ale protože byla zaslána mailem, nešlo prý o oficiální ú?ední rozhodnutí.

Po aukci ale stát ?íká, že obraz byl památkou prohlášen v rámci souboru d?l v kv?tnu 1997. Galerista proto žádal o sejmutí památkové ochrany, ?emuž stát nevyhov?l - definitivní verdikt padl v lednu. Obraz byl sou?ástí Waldesovy sbírky, kterou stát navrhl v roce 1997, když ji vracel v restituci, prohlásit jako celek za památku. Takto prohlášena byla ale jen ?ást, restituent se odvolal, a rozhodnutí proto nenabylo právní moci. Tehdy se totiž stát s restituentem dohodl na odkoupení n?kolika d?l a spor nepokra?oval. Podle n?kterých odborník? nepokra?ovalo ani prohlašování d?l mimo kolekci vykoupenou pro NG za památku, tedy i obrazu Tvar modré.

?TK

Zdroj:http://www.lidovky.cz/kupkuv-tvar-modre-nesmi-za-hranice-trva-na-svem-stat-fyu-/kultura.aspx?c=A130318_111608_ln_kultura_btt

NG vymyslela, jak nejefektivn?ji sloužit ve?ejnosti: zavírá expozici

11. 03. 13 | by Vilém Stránský [mail] | Kategorie: osudy, z domova

Link: http://www.lidovky.cz/ng-vymyslela-jak-nejefektivneji-slouzit-verejnosti-zavira-expozici-1jr-/kultura.aspx?c=A130301_120147_ln_kultura_btt


foto: MAFRA - Michal Šula

1. b?ezna 2013 11:33
PRAHA -V paláci Kinských na Starom?stském nám?stí bude ode dneška do?asn? uzav?ena stálá expozice Národní galerie v Praze. Nadále se v tomto objektu budou konat jen výstavy. D?vodem jsou úspory provozních náklad?, které po Národní galerii chce ministerstvo kultury.

V paláci Kinských se dnes nachází stálá expozice um?ní antiky a orientu a konají se v n?m výstavy zejména kresby a grafiky, jejichž sbírka v paláci sídlí. D?vodem omezení dostupnosti je podle vedení Národnígalerie relativn? nízká návšt?vnost paláce Kinských. Orientální um?ní bylo d?íve léta nazámkuve Zbraslavi, který ale musela NG opustit. Národní galerie bude prý sledovat, jak se uzav?ení ?ásti paláce projeví na úsporách.

Salmovský palác na Hrad?anech

Pokud se vytvo?í dostate?ná rezerva, mohl by se celý objekt na podzim zase otev?ít. K dalším úsporám na provozních nákladech by podle vedení NG mohlo vést p?emíst?ní n?kterých sbírek. Jasné je však zatím jen to, o ?em se dlouho mluvilo - tedy p?esun gotického um?ní z Anežského kláštera do Salmovského paláce na Pražském hrad?. V Anežském klášte?e by pak m?la najít novésídlostálá expozice um?ní 19. století, která opustila p?ed rokem klášter sv. Ji?í na Hrad?.


?TK,Lidovky.cz

Zdroj:http://www.lidovky.cz/ng-vymyslela-jak-nejefektivneji-slouzit-verejnosti-zavira-expozici-1jr-/kultura.aspx?c=A130301_120147_ln_kultura_btt

Zdroj:http://www.lidovky.cz/ng-vymyslela-jak-nejefektivneji-slouzit-verejnosti-zavira-expozici-1jr-/kultura.aspx?c=A130301_120147_ln_kultura_btt

Obrazy klamou, upozor?uje výstava v Plzni

11. 03. 13 | by Vilém Stránský [mail] | Kategorie: pozvánka, z domova

Link: http://www.lidovky.cz/obrazy-klamou-upozornuje-vystava-v-plzni-fil-/kultura.aspx?c=A130215_154028_ln_kultura_btt

17. února 2013 14:00
PLZE? -Fikce a mystifikace v um?ní 19. století je tématem nové expozice Západo?eské galerie v Plzni, kterou p?ipravila ve spolupráci s Národní galerií. Návšt?vník?m ve výstavní síni "13" ukáže, jak díla mohou klamat.

Mystifikují sami auto?i výstavy

Auto?i ukazují p?ímo v expozici, jak snadno se na základ? konvence vytvá?ejí historické obrazové fikce a mystifikace. Známá díla ?eských klasik? 19. století opat?ili odlišnými, n?kdy i zám?rn? provokativními názvy.

Jedna ze sekcí výstavy se snaží lehce provokativním zp?sobem p?iblížit, jak se výklad popisované historické scény m?že "p?eklopit" do úpln? jiné události. Výstava nazvaná Sv?tchcebýt klamán potrvá do 5. kv?tna.

"Výstava vznikla k mezioborovému sympoziu, jež se koná v rámci Smetanovských dn? v Plzni. Její auto?i zpracovali nám?t ve t?ech tematických kapitolách," uvedl ?editel Západo?eskégalerieRoman Musil.

Vd??ný zdroj mystifikace: Rukopisy

První oddíl se v?nuje problematice Rukopis? královédvorského a zelenohorského a jejich obrazovému doprovodu. "Téma Rukopis? se za?adilo do stálého repertoáru historického malí?ství od 40. let 19. století. Dobový názor odpovídající p?edstavám romantického historismu reprezentuje list Vojt?cha Hellicha Záboj a Slavoj z litografického alba Vyobrazení z ?eských d?j?," uvedli auto?i výstavy Eva Bendová a Vít Vlnas.

Z výstavy Sv?t chce být klamán

Celkové ilustra?ní zpracování Rukopis? se stalo velkou výzvou v 50. letech, expozice tak p?edstavuje ilustrace k Rukopisu královédvorskému Josefa Mánesa z roku 1857. K vid?ní jsou ale nap?íklad i sochy od Václava Levého, Josefa Václava Myslbeka a další.

Monumentální zpracování látky Rukopis? pak reprezentuje dosud nevystavený velký akademicky formulovaný kartón Výjev z bitvy pod Hrubou Skálou z roku 1895, vytvo?ený z?ejm? Karlem Vít?zslavem Maškem.

Dosud nevystavené Maroldovy skici

Druhý oddíl je v?nován zábavnímu sv?tu 19. století, auto?i se v n?m zabývají dobovými strategiemi obrazového klamu a ?isté obrazové iluze prost?ednictvím panoramat, ale i fotografie a filmu.

Z výstavy Sv?t chce být klamán

Divák uvidí nap?íklad dosud nevystavenou ?adu 13 skic k panoramatu Bitvy u Lipan Lu?ka Marolda. T?etí ?ást výstavy nazvaná D?jiny jinak se zabýváliterárnímia historickými konvencemi ?tení zobrazeného p?íb?hu.


?TK

Zdroj:http://www.lidovky.cz/obrazy-klamou-upozornuje-vystava-v-plzni-fil-/kultura.aspx?c=A130215_154028_ln_kultura_btt

Lo?ský rok byl pro ?eské aukce rekordní. Stoupá i kvalita d?l

11. 03. 13 | by Vilém Stránský [mail] | Kategorie: z domova, aukce, ArtBohemia

Link: http://www.lidovky.cz/lonsky-rok-byl-pro-ceske-aukce-rekordni-stoupa-i-kvalita-del-pq8-/kultura.aspx?c=A130219_122204_ln_kultura_btt

19. února 2013  12:30

PRAHA -Rekordních 881 milion? loni utratili sb?ratelé a investo?i na tuzemských aukcích výtvarného um?ní. Lo?ský obrat o 17 procent p?ekonal do té doby rekordní rok 2009, o 36 procent p?ekonal p?edchozí rok 2011.

Ke koupi deseti nejdražších d?l lo?ského roku by p?ípadný zájemce pot?eboval více než 200 milion? korun. Za více než milion korun se loni prodalo 138 obraz? a soch, což je o ?tvrtinu více než o rok d?ív. Uvedli to zástupci portálu Artplus.cz, kte?í výsledky lo?ského auk?ního trhu shrnuli v pravidelné ro?ence a do výsledk? zapo?ítávají i auk?ní p?irážku.

Auk?ní trh se podle odborník? ?ím dál více kultivuje. Více než d?íve jsousb?ratelévybíraví, vyhledávají kvalitní díla i v rámci produkce slavných autor?. D?ležitý pro kupce je kontext díla a jeho provenience, sami se také vzd?lávají a nechávají si radit od odborník?.Stálevíce je také znát spolupráce galerist? a starožitník? se státními institucemi.

Podle šéfredaktora ?asopisu Art & Antiques Jana Sk?ivánka se ro?n? na ?eskýchaukcíchobjeví asi 25 tisíc položek, z toho p?es 10.000 se prodá. Loni byla úsp?šnost aukcí 41 procent. Díla nad milion korun tvo?í 61 procent z obratu. "Platí, že deset nejdráže prodaných d?l se postará o 90 procent obratu," ?ekl Sk?ivánek. Lo?ský rok na ?eských aukcích pat?il zejména rekordu Františka Kupky, také ale díl?m Emila Filly a ?ínskému um?ní.

?TK

Zdroj:http://www.lidovky.cz/lonsky-rok-byl-pro-ceske-aukce-rekordni-stoupa-i-kvalita-del-pq8-/kultura.aspx?c=A130219_122204_ln_kultura_btt

Zrzavý za 8,5 milionu. Aukce p?inesla i p?ekvapení

11. 02. 13 | by Vilém Stránský [mail] | Kategorie: osudy, aukce, ArtBohemia

Link: http://www.lidovky.cz/zrzavy-za-8-5-milionu-aukce-prinesla-i-prekvapeni-fu1-/kultura.aspx?c=A130210_165404_ln_kultura_btt

Obraz Jana Zrzavého Benátky I.

Zrzavý za 8,5 milionu. Aukce p?inesla i p?ekvapení

10. února 2013 17:00
PRAHA -Obraz Jana Zrzavého Benátky I. z roku 1928 vyvolávaný na dnešní aukci v Praze za osm milion? korun získal nový majitel za 8,5 milionu bez auk?ní p?irážky. Ta v tomto p?ípad? ?iní 18 procent.

Zrzavého obraz Benátky I. je jednou z nejvýznamn?jšíchpracítohoto malí?e, kterým se v n?m vyrovnal se svým oblíbeným m?stem. Považoval ho za tak významný, že v roce 1965 vytvo?il novou verzi. Obraz byl mnohokrát vystavován a reprodukován, poprvé ho autor p?edstavil v roce 1930 práv? v Benátkách, o deset let pozd?ji byl za?azen na jeho výstavu v Obecním dom?. V roce 1963 byl sou?ástí jeho retrospektivy vPraze, Brn? a Bratislav?. Auk?ní rekord Zrzavého ?iní 10,5 milionu, za které se v roce 2009 prodal obraz Hornatá krajina. S p?irážkou kupec zaplatil 12,4 milionu korun.

Škrétu stát necht?l, kupec ho má za 5 milion?

P?ekvapením úvodu aukce byla dražba oleje Antonína Procházky (1882-1945) s názvem Mužská hlava. Po boji dražitel? v sále i na telefonu vzrostla jeho cena z p?vodních 3,2 milion? na osm milion? korun.

Aukci uspo?ádala v Topi?ov? salonu spole?nost 1. Art Consulting Brno - Praha. Nabídla na ní i další atraktivní díla. První vyvolávanou položkou byl olej na plátn? zakladatele slávy ?eského baroka Karla Škréty (1610-1674) nazvaný Sv. Václav vykupuje pohanské d?ti. Podle majitele auk?ní sín? Ji?ího Rybá?e neprojevilo ministerstvo kultury p?ed p?l rokem zájem o p?ednostnínákuptéto lunety ze zámecké obrazárny M?lník z majetku Lobkovic?. Rozm?rné plátno bylo vydraženo za vyvolávací cenu p?ti milion? korun.

?TK

Zdroj:http://www.lidovky.cz/zrzavy-za-8-5-milionu-aukce-prinesla-i-prekvapeni-fu1-/kultura.aspx?c=A130210_165404_ln_kultura_btt

Pages: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 ... 56 >>

M?JTE DOBROU NÁLADU. DOBRÁ NÁLADA SICE VAŠE PROBLÉMY NEVY?EŠÍ, ALE NAŠTVE TOLIK LIDÍ KOLEM, žE STOJÍ ZA TO SI JI UžÍT... (Jan Werich)
Duben 2014
Po Út St ?t So Ne
 << <   > >>
  1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30        

Hledání

powered by b2evolution free blog software